Jak to je vlastně s podnájmem v kině?

Společnost Prodance s.r.o. uzavřela dne 15.2.2008 nájemní smlouvu s městem na pronájem brandýského kina. Roční nájem činí, dle této smlouvy, pouhopouhou jednu korunu. Touto nájemní cenou vycházela radnice vstříc firmě podnikající v kultuře.

Mimo promítání filmů bylo účelem pronájmu i provozování kulturních akcí, jednorázových filmových projekcí, hudebních a dalších akcí v oblasti kultury. Firma však požádala město o možnost dalšího podnájmu části prostor v kině a rada města dne 24.8.2011 s touto žádostí vyslovila souhlas. Prodance tak mohlo část vestibulu kina podnajmout Lucii Jursíkové, která zde provozovala kavárnu s denním provozem, pořádala občas koncerty, výstavy, autorská čtení a další akce.

Dne 26.6. však obdržel odbor majetku města od firmy žádost o souhlas se změnou podnájemce části vestibulu kina, a to namísto Lucie Jursíkové, která svou činnost ukončila, na Milana Žemličku. Rada města se změnou podnájemce souhlasila a uložila vedoucí odboru majetku města předložit k podpisu starostovi města dodatek k nájemní smlouvě.

Ze zápisu z jednání rady města nevyplývá, zda bývalá podnájemkyně, ale ani nový podnájemce, bude hradit peníze za podnájem městu nebo nájemci, tedy firmě Prodance.

Vzhledem k faktu, že nájemce hradí městu pouze jednu korunu za rok nájmu, bylo by velice nemravné, aby podnájemné bylo hrazeno této firmě. Mělo by být hrazeno městu.

Navíc nyní rada města zvažuje, a chce nanést tento problém i na jednání zastupitelů, o tom, zda město zakoupí do kina za dva a půl milionu korun digitální promítací stroj, neboť od 1.1.2013 se přestalo distribuovat filmy v klasickém rozměru 35 milimetrů.

Pokud o tomto záměru bude jednat zastupitelstvu, budu se osobně stavět proti nákupu digitálního zařízení pro promítání filmů, neboť se domnívám, že návštěvnost kina na promítání filmů byla minimální a navíc, pokud by chtěl nájemce vybírat od návštěvníků promítání filmů vstupné, měl by si zakoupit digitální promítací zařízení ze svých prostředků. Nehodlám podpořit z rozpočtu města komerční podnikání soukromé firmy.

Pokud by zastupitelstvo nákup digitálního promítacího zařízení, sice do městského kina, ale provozovaného soukromou firmou, odsouhlasilo, vytvořilo by tak precedens a za chvíli by mohli požadovat i další podnikatelé využívající městské nebytové prostory nákup za městské peníze různých vybavení a přístrojů k podnikání v nich.

Pokud by chtěl nájemce mít nové a moderní promítací  zřízení, nechť si je zakoupí z vlastních prostředků.