Nedělní poznámka

V poslední době se objevila celá řada politických aktivistů, kteří nesouhlasí s vládní proimigrační politikou a obávají se, naprosto oprávněně, že by velké množství muslimských imigrantů do Evropy, ale i k nám do republiky, vedlo k postupné islamizaci. Již nyní se čeští předáci muslimů snaží prosadit právo šarija do našeho právního řádu. Zatím bezvýsledně, ale kdo ví? Není tomu tak dlouho, co v poslanecké sněmovně padl návrh na přijetí zákona, který by zakazoval provozování práva šarija na našem území. Tento návrh vládní koalice smetla pod stůl. A přitom šarija znamená kamenování žen, beztrestné násilí vůči nim včetně znásilňování, což muslimové považují za své svaté právo, stejně jako řezání hlav nevěřícím psům.

Stojím za všemi, kdož proti islamizaci v Evropě bojují, stejně jako oni se obávám konce dvoutisícileté křesťanské kultury nejen u nás, ale i v celé Evropě. Jenomže, ono vždycky musí být jakési „jenomže“. Jako v každé době, jako při všech událostech, které hýbaly světem či státem, se najednou objeví ambiciózní nuly, které se mocí mermo chtějí prodrat k moci, k funkcím a tím pádem k lehce vydělaným penězům.

A právě z těchto ambiciózních nul mám obrovské obavy. Lidé jsou velmi lehce zmanipulovatelní. Pokaždé, když jim cokoliv hrozí, upínají své naděje na ty, co jsou vidět a slyšet na náměstích, na pódiích a všude tam, kde mohou oslovit, spíše oblbnout davy. Doufají v příchod zachránce, Mesiáše a doufají marně. Nikdo nepřijde, ani Mesiáš, ani Blaničtí rytíři, ani nikdo jiný. Přijdou jen lidé, kteří chtějí pomoci, ale také vědí jak. Přicházejí však i lidé, kteří umí jen křičet, řvát na náměstích a nenabízet nic, žádnou cestu ven, žádnou pomoc všem, prostě nic. A to z jediného důvodu, sami nic neznají, sami nic nevědí, jen se vezou na vlně doufajíce, že z té vlny vykřešou dobrý kšeftík, třeba nějakou dobře placenou funkci, a proto se vehementně cpou na kandidátky těch, co mají šanci na zvolení. Pozor před nimi, varuji co nejdůrazněji!

Například se tu náhle objevila jakási Lucie Hašková. Prý vystupuje za nějakou skupinu, Za naši kulturu a bezpečnou zem, se to jmenuje. Je to jenom jakási skupina lidí na facebooku, jinak nic. Žádná registrace, žádný program, žádné cíle, zkrátka jen jedna ukřičená holka, co se chce vecpat někam, kde by jí kynuly peníze. Ambiciózní nula! Hovořil jsem s ní, ale po hodině jsem musel odejít, tak hloupého, naprosto nevzdělaného člověka, jsem již dlouho neviděl. O politice nevěděla nic, o fungování státu – nula vědomostí, o fungování zastupitelských orgánů – nula, o mezinárodní situaci – opět nula. Jen neustále mlela o tom, že chce pro své roční dítě bezpečnou zem. Byl by to naprosto správný argument, kdyby se o to své roční dítě skutečně starala. Zatímco ona, máma toho ročního chlapečka, lítá a organizuje demonstrace, jezdí do Polné rozviřovat znovu hilsneriádu, o chlapečka se prý stará její bratr. A pak se dozvím, že to ani není bratr, ale docela cizí člověk, který tuhle aktivistku nechává u sebe zadarmo bydlet a stará se jí o jejího chlapečka. Neví se čím se tato aktivistka živí, nikdy o tom neřekla ani slovo, neví se, z čeho platí bydlení, nebo že by to bylo jaksi placeno naturáliemi? Neví se vůbec nic, jen je neustále někde pryč, místo toho, aby se starala o své dítě. Zkrátka, tuhle osobu nemusím a doufám, že ji nikdo nikam volit nebude. A doufám, pevně doufám, že podobných pochybných individuí se na demonstracích objevuje velice pomálu.

Vladimír Kapal