Postřehy čtenáře

Dobrý den.

Tak mi došel humor, pane Kapale. Devastace Ostrůvku bude pokračovat, drvoštěpi si opět lehce vydělají zvěrstvem v této obci obvyklým - teď pokácením zbylé půlky aleje u zámku - a šílenci vydávající se zde za zahradníky už zase vyrazili do města za naše daně ničit vše co roste.

Tři roky nám slovutný rychtář Maňásek spolu se soudruhem velkoadmirálem, rozhodujícím místo něj, a známá humoristka k popukání ctihodně direktorující útvar majitelů města nemluvili pravdu. Že prý nějaká obskurní develumperská firma vlastní v Zahradnické zahradnictví, zpustlé protože na něm soukromník vždy hospodařil líp než stát, a chce to směnit za prosperující zahrádkářskou kolonii na Zápské. Teď říkají, že ona pustina patří jakémusi Dreamlineru. Že by tahle firma koupila kousek půdy u Jalového potoka v Brandýse na stavbu hangáru pro svá porouchaná letadla nebo aby tam pěstovala řed kvičky pro své akcionáře, je poněkud nepravděpodobné. Veksláci prý za tím pseudonymem skrytí nejsou blbci (bohužel).

Kořeny akce jsou už téměř historické. Opuštěnou louku u nemocnice, probendlované zcela zadarmo nějakému privatizérovi, neuvěřitelně „zhodnotila“ cena téměř čtyřiceti milionů, za niž ji koupil Brabol pod záminkou magistrátní touhy vybudovat něco jako polopark. Tím ovšem stoupla také „tržní cena“ vzpomenutého sousedního zahradnictví. Tržní cena (trhni, co můžeš) se prý odvíjí od dosažených cen pozemků v sousedství. Ejhle! Najednou se dala „znalecky“ určit téměř jako vyšší než cena pozemků zahrádkářské kolonie s prameništěm. A dobře zainteresovaní radní poslušně odsouhlasili směnu. Či li zřejmě léta naplánovaná šmelinka se začala uskutečňovat.

I na Šnaps Elysés, dříve Pražská ulice, se buduje. A to vpravdě fest. Někdy tu stojí i šest chlapíků v helmách a vestách.

Začalo se na začátku zimy, neboť je třeba rozdělit příjem podniku na víc let a optimalizovat tak daně. Po dvou měsících šolíchání (zákopníci od Solferina by to měli hotovo za hodinku a ani by se nezapotili) někoho napadlo, že by asi měl být umožněn odvod dešťové vody. Božíčku, jaký to sofistikovaný přístup!

Před čtyřiceti lety jsem ručmo udělal projekt na čtyřiadvacet garáží včetně nivelace parcely za jedno odpoledne (ještě to tam stojí). Tady namalování jednoho přímého kanálu trvalo deset dnů. Pak chvíli dolovali a vzápětí byl odposlechnut telefonát:

No, vole? Hele, vole. No co, vole? Kanál, vole. Co s nim, vole? Má víst na Vrábí, vole? Nakreslila to tam ta baba, vole? Panáci z radnice na to dali berany, tak vo co de, vole? Já, vole, že to Vrábí je do vršku, vole. Nekecej, vole. Nekecam, vole. Tý vole!

Takže začali ohrazovat spojku Lipové a Pražské zadem kolem Ponorky. I najeli tam výzkumníci a vrtali se další týdny. Občas bagr běžící bez přestávky postavili před trafiku a dělali tam pro srandu králíkům trafikantce plynovou komoru. A ještě ji sprdli, když remcala..

Nový odposlech zněl: Hele, vole. Co, vole? Kanál, vole. Co s nim, vole? Von tam néni, vole. Muší tam bejt, vole! Dyk tam byly veřejné toalety * přeloženo do slovníku publikovatelného před 22. hodinou), vole! Néni, vole! Kecáš, vole. Nekecam, vole. Týý vole!

Duševně normální člověk by nejpozději na tomhle stupni poznání začal hloubit kanalizaci proti spádu od nejnižšího bodu k nejvyššímu. Leč možná je to na přeskáčku geniálnější. Na to nemám. Já jen postavil kus cesty matem a dva mostky za pomoci špičkové techniky spočívající v jednom „crayonu“ s tuhou tvrdosti HB a jednom výškoměru Blume-Leisse. Tunel žádný.

Nejdřív by ten duševně normální člověk udělal první dolní kousek výkopu a odvážel a navážel by materiál spojkou k Pražské. Položil potrubí a zasypal. Pak další kus. A tak dále. Tihle liběralnyje budovčiki na nějaké to otravování občanů ale nehledí.

Ohradili celou spojovací uličku, aby se tam mohl producírovat strejda, přenášející cár hadru ze skříňovky k výkopu a zpátky. Nebo hoši důstojně se pohybující s kusem jakési bílé mašle. Či později pětice vestičkářů moudře postávající kolem pracujícícho bagrníka.

Jednou dokonce až k výkopu přijel chlápek bez bezpečnostního ústroje. Asi šéfik. Povídá se, že si chtěli vypůjčit razicí štít z tunelu Blanka, ale Metrobud konkurenci nepomohl.

Dovezli písek a nasypali ho kopec na cestu. Přijel bagrník a přeložil ho na trávu k borovicím. Po nějaké době ho nandali do výkopu. Načež zásyp zase vybrali, odvezli ho a rýhu zasypali jiným. Průběžně v rytmu polky přesunovali mobilní WC a do rýhy strkali a vyndávali železné bednění proti sesuvu stěn, co je skladují - jak jinak - taky na trávníku, ač mají zabráno i parkoviště u muzea. V pondělí došlo k dalšímu výběru zásypu, v pořadí už třetímu. Tentokrát to hned zase zavezli a pokryli fólií. Snad aby se jim v dešti ty roury, co je tam asi zapoměli dát, nerozpustily.

Teda, kdo vybral firmu Stavopoplet, ten musí mít nervy. Zlý jazyk pravil, že spíš klokaní kapsu, ale tomu já samozřejmě nevěřím.

Pak nejdřív malý bagr vyhrabal díru na křižovatce ulice Lipová a spojky k Pražské. Další den pod dozorem sedmi helmonošů přirazil ještě bagr, za který by se nemusela stydět ani MUS. Kočíroval ho ale nejspíš duch konžského separatisty Čombeho, protože si začal kutat šachtu jen pro sebe. Oba pracují. Bagrňák i bagrník. Pod dohledem helmichů. Sláva budovatelům horších zítřků?

Po okolních domech už nějakou dobu visí ferman z magistrátu, že se bude opravovat kanalizace. Z důvodu její havárie. Havárie samozřejmě veškerá žádná, odmyslíme-li si škody natropené budovateli. Aniž by se tedy taky tenhle ouředlník ostýchal nemluvit pravdu. Kdo má fBrandýse razítko, ten má recht i kdyby ho neměl. A basta!

Brzy čekám další odposlech:

Jo, vole? Dobrý, vole. Co dobrý, vole. Jsme ve vodě, vole. Vy kreténi ste zas překopli nákou rouru? To ne vole. Tak co, vole? Sme v Labi, vole. No dóbrý, dóbrý, vole. Jenže, vole, ten dědek. Co s dědkem vole? Povidal, že to spadne, vole. Co že spadne, vole. No, pojišťovna, vole. A kino, vole. A pár baráků, vole. I ten toho jejich kluka Goga. Jakýho Goga, vole? No povidal, že taky jejich syna Goga, vole. Týýý ... škytho.

Ach jo!

Komandír geroj, geroj Čapájev vyhlásil kozáckou operaci Rekonstrukce ulic. Od pošty po Olšinky. Údržba nestačí, na tu se dotace, zdroj to korupčního jednání, neseženou. Treba rekonštruovať. U nádraží budou rekonstruovat ulici, rekonstruovanou před pár lety. Kralupská též není stará. Ono tam totiž ještě zůstalo pár stromů. Dřevořezníci už nastartovali pily. Spřízněný dodavatel kulkyvarů si mne ruce a sjednává vilu na Menorce. Kostičkáři objednali horu kostek. Honem, honem! Musejí začít do podzimka, než (snad už konečně) jejich chlebodárci půjdou od válu.

Napáchané škody však vydrží desítky let.

Může-li pak si jeden v téhle obci uchovat veselou mysl?

Kocourkov? To je příliš lehké. Blbákov? Přece nebudu mít v občance, že jsem z Blbákova. Přenosné Nekvasiny?

Zdraví Vladimír Henžlík

=