! RÍM

 Je to slovo, nebo logo, nebo zkratka, nebo chyba názvu města Řím?

Asi většina starší generace si vzpomene na to, že při výjimečném spatření mrtvého přišel stísněný a mrazivý vnitřní pocit. Také takové obrázky byly publikovány pouze výjimečně. Obdobný pocit nastal i při vyslechnutí takovéto zprávy. Mnozí si vzpomenou, že ve škole jsme byli vedeni k tomu, aby v případě, že nás bude míjet pohřební průvod (dříve běžný),  jsme se zastavili při průjezdu pohřebního vozu s rakví a vzdali tak poctu zemřelému, i když jsme ho neznali. To znamenalo vyjádření úcty k člověku i životu.

      Sametovým podvodem – revolucí – jsme se vydali na novou cestu. Redaktoři a kameramani nám vychovávají novou, odolnou generaci (možná morálně poškozenou).  Čím brutálnější snímky z vražd a neštěstí, tím asi kvalitnější práce. Jsme cvičeni k tomu, aby pohled na mrtvého nebo krvácejícího nás nechal v klidu a lhostejným. Pro mladé jsou zpracovány počítačové hry, které v mnoha případech obsahují podstatu, zastřel, zabij nebo znič. Ty máš dva životy.  Zdárně je tak naplňována direktiva Allana Dullese, ředitele CIA a šéfa politické rozvědky USA, takzvaná „Doktrína boje proti Rusku a jeho satelitům“ z roku 1945. Kde se mimo jiné uvádí: Vše se nějak uspořádá, ale my použijeme všechno, co máme, zlato, celou materiální pomoc na obelhávání a ohlupování lidí. Lidský mozek, lidské vědomí jsou přizpůsobené změnám.

 V literatuře, divadle a ve filmu budeme zobrazovat a velebit ty nejnižší lidské pudy. Budeme všemocné podporovat všechny, kteří budou do lidského vědomí vštěpovat kult sexu, násilí, sadizmu a zrady, zkrátka veškerou mravní zpustlost.

A co ten nadpis RÍM ? Je to upozornění na tu podstatnou změnu, obrácenost.  Jak se nám ten pojem cíleně obrátil.  V předrevoluční době jsme ta písmena dostávali ve sdělovacích prostředcích i v projevech a cílech takto – MÍR!  Věděli jsme o mírových hnutích, mírových shromážděních, o holubici míru. Jak často je nám dnes toto slovo předkládáno?  Kolikrát asi  toto slovo zazní na školách od pedagogů?

    Stát měl zájem o naši ochranu. Povinná vojenská služba, CO, branná výchova, kryty pro občany.  Co dnes? Jsme téměř bezbranná holátka ke snadnému zničení.

      Chceme mír?  Naše vedoucí orgány vysílají na přání USA vojáky ke svržení zvolených představitelů států, kteří nechtějí poslouchat jejich přání.  Se smutkem pak  přijímáme zprávy o smrti našich vojáků, kteří šli bez pozvání státu,  kde padli, zabíjet ty, co jim předtím neublížili, nás neohrožovali a kteří se tedy bránili.

       Žijeme ve velice nebezpečné době! Existují miliony min, zbraní, množství chemických a atomových zbraní schopných zničit většinu lidstva. Ale zbrojaři a jimi zaplacení politici pro své zisky chtějí další odbytiště. Proto války, ne mír!

       Bylo by krásné, kdyby vedoucí orgány našeho státu začaly propagovat na všech úrovních mír, jako svůj cíl. A přestat podporovat válečné hrátky. Prostě být pro svět svéprávnými a dobře pečujícími o své občany.

           Sledujme i s pohledem zpět, kdo měl a má zájem o mír!

Pomožme propagaci míru v příštích volbách svou volbou!

      F. Štecha