Město očima nezávislého člověka

S péčí řádného hospodáře

03.08.2011 19:33

Při ranním sobotním průzkumu denního tisku jsem zahlédl v celorepublikové MF Dnes dokonce hned na třetí straně fotografie starosty Přenosila a poslance Tluchoře. Se zvědavostí, jak naše město tito dva pánové zase „proslavili“ jsem článek okamžitě přečetl.

 Lehce pozměněný článek je i zde: http://zpravy.idnes.cz/miliony-za-pozemky-pod-brandyskou-nemocnici-skoncily-na-tajemnem-uctu-1ma-/domaci.aspx?c=A110730_1626495_domaci_vem

Jednalo se o starou známou kauzu s pozemky pod nemocnicí, kdy město podle starosty Přenosila „výhodně“ koupilo za 38 milionnů louku pod nemocnicí. Zkrátka učebnicový příklad jak se dají bezpracně a na náklady města vydělat peníze. V článku byly dokonce zmíněny velmi podivné až úsměvné argumenty starosty, proč byl obchod výhodný. Prý, aby se na louce bez vědomí radnice nic nepostavilo. To vše pan Přenosil korunoval vyjádřením, že věděl o úmyslu zastavět zmíněný pozemek vysokými domy. K tomu by ale stačilo neměnit územní plán a ne hned kupovat pozemek za 38 milionů! Nevím, jestli starostu při rozhovoru nenapadla nějaká lepší smysluplná výmluva nebo při svém pracovním vytížení zapomněl, že existuje něco jako územní plán, který může zcela zdarma zástavbu regulovat. Asi zapomněl i na kauzu Kaufland, kde město hned na vedlejším pozemku zatím brání stavbě obchodního centra. A to prosím zase zcela zdarma a bez nutnosti kupovat pozemek. Poslanec Tluchoř o problémech kolem pozemků pro jistotu nevěděl vůbec nic, ale můžeme být klidní, bude ho to prý zajímat.

 Ale vraťme se do minulosti. Kde vůbec vzalo město jen tak 38 milionů na koupi těchto pozemků? Vynesla je privatizace městského bytového fondu. Kořist v podobě desítek a stovek milionů bezcílně se povalujících na městských účtech byla až příliš lákavá pro jisté mocenské skupiny, které nemají nic jiného na práci, než přemýšlet, kde se dá něco bezpracně získat nebo vytunelovat. Úkol zněl jasně: najít hlupáka, který neví momentálně co s penězi, vnutit mu předražené pozemky a vydělat. Tento hlupák se našel v podobě našeho města. Celá akce byla s úspěchem zopakována znovu při koupi „baráku hrůzy č. p. 98“ vedle Arnoldinského domu. Ten by si za částku převyšující 10 milionů koupil jedině blázen. Ano, ten blázen se opět našel. Bylo to zase naše město, které tento objekt už vlastnilo, pak prodalo, aby si ho mohlo po letech skoro třikrát dráž zase zpátky koupit. Dalším vyloženě předraženým a zbytečným projektem byla nová radnice s poetickým názvem Milena, která připomíná spíš pavilon opic.

A tak se poslední tři roky vesele pod vedením místní ODS kupily předražené zakázky a podivné transakce, které vytrvale vysávaly po kouskách prostředky z privatizací naplněných městských pokladnic. Minulému vedení radnice ve složení Přenosil, Vávra, Šnaiberk se tak podařilo doslova „prožrat“ část prostředků z privatizace. Aby to nebylo tak okaté, nechalo město opravit část ulic, což mohlo býti také výrazně levnější. Při schvalování letošního rozpočtu pak došlo k situaci, kdy se zastupitelé přetahovali o peníze z jednotlivých rozpočtových kapitol a zastupitelstvo se muselo k otázce rozpočtu sejít dokonce dvakrát. Peněz už letos bylo prostě méně. Těch několik zbytečně vynaložených desítek milionů prostě teď chybí.

 „Město se musí chovat s péčí řádného hospodáře“, prohlásil dokonce bývalý místostarosta Vávra na jednom z veřejných zasedání zastupitelstva, když hájil neustálé zdražování vodného a stočného. Ano, souhlasím. Dá se říci, že se radnice chová v jistém slova smyslu s péčí řádného hospodáře, ale bohužel ne v zájmu občanů města, ale především v zájmu různých mocenských skupin nebo spřízněných firem. A to je špatně.

 Nicméně budoucnost nevidím tak černě a jsem rád, že se část zastupitelstva se v minulých volbách proměnila, do zastupitelstva se dostala „nová krev“, která má zatím chuť některé kauzy řešit. Pomáhá k tomu i zvýšený zájem občanů města o veřejná zasedání zastupitelstva, kde se městští představitelé pod tlakem občanů chovají zcela jinak než v bezpečí svých kanceláří na radnici. To vše dává naději, že různí vykutálení šibalové budou mít do budoucna výrazně ztížené možnosti k uskutečnění svých plánů.

 Lukáš Peldřimovský

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.