Město očima nezávislého člověka

Byl prvním člověkem ve vesmíru a dnes po něm ani pes neštěkne

12.04.2012 16:48

Bylo to kolem půl jedenácté dopoledne a psalo se 12. dubna roku 1961. Vyučování náhle přerušilo typické praskání školního rozhlasu a ředitel školy nám slavnostním a vzrušeným hlasem oznámil, že právě vzlétl první člověk do kosmu.

Tehdy mi to bylo putna. Nějaký Rusák tady nebo tam, bylo nám to všem opravdu putna. Ale pak ředitel oznámil, že pro významnost tohoto data další vyučování odpadá. A nastal šrumec, řvala celá škola.

Význam tohoto dne a význam prvního letu člověka do vesmíru v podání Jurije Alexejeviče Gagarina jsem ocenil až o něco později. To, když jsem v sobotu 20. července roku 1969 sledoval přistání amerických astronautů na měsíci a Neil Armstrong pronesl svou památnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo.“ A pak seskočil poprvé v historii lidstva na půdu jiného vesmírného tělesa, nežli byla matička Země.

Dnes, 12. dubna, je Mezinárodní den kosmonautiky. Právě na počest prvního člověka, který sice jenom jednou a za 108 minut obletěl Zemi, ale který jako vůbec první člověk v historii lidstva mohl spatřit na vlastní oči, že planeta Země je opravdu nádherná a modrá.

V minulém režimu bylo toto datum zneužíváno, psalo a hovořilo se o něm často a často zbytečně mnoho, ale hlavně, většinou to byly nesmysly, když se vyzdvihovala, pořád dokola, socialistická a sovětská věda. Samozřejmě mi to vadilo, neměli jsme tehdy, a především po 21. srpnu 1968, Rusáky vůbec rádi, ale uznával jsem tehdy, a stále dodneška uznávám, historický fakt, že prvním člověkem, který byl prokazatelně ve vesmíru letěl, byl docela sympatický a usměvavý Jurij Gagarin.

Dnes je dvanáctého dubna a nikdo se nad tímto datem, tímto navýsost historickým datem, ani nepozastavil. A to mi vadí. Jenom proto, že Gagarin byl Rus? Jenom proto, že pocházel z tehdejšího Sovětského svazu?

Vždy mi vadilo, když se zkreslovala historie, Vadilo mi, a to tak, že velmi, že za minulého režimu se do lidí hustilo, že nás v pětačtyřicátém osvobodila jenom Rudá armáda. Na Pattona se jaksi zapomnělo.

A stejně tak mi dnes vadí, že se historie zase pokřivuje, tentokrát opačným směrem. O Američanech se v květnu mluví a píše všude, o sovětských vojácích, kterých u nás padlo mnohem a mnohem více, nežli Američanů, se už nemluví. Jakoby nás do roku 89 osvobodili jenom Rusáci a po něm zase jenom Amíci.

A stejně tak se úplně zapomnělo na den, kdy lidstvo konečně odhodilo okovy zemské přitažlivosti a jeden z lidí se podíval, úplně poprvé, tam nahoru. A že to byl právě Gagarin? Co na tom? Pro mne byl, je a zůstane jedním z nejvýznamnějších lidí historie vůbec.

Byl totiž první!  

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.