Město očima nezávislého člověka

Bylo odsouzeno téměř celé zastupitelstvo

30.01.2014 16:01

Obec Hladké Životice s tisícovkou obyvatel ze severní Moravy se dostala v minulých dnech na titulní stránky mnoha novin. Bohužel nikoliv v dobrém. U soudu bylo totiž odsouzeno jedenáct z patnácti zastupitelů včetně starosty a jeho zástupce. Obžalováni nebyli pouze tři zastupitelé, ten poslední na jednání zastupitelů, které celý soudní proces odstartovalo, nebyl.

Při výstavbě dálnice do Ostravy obec přišla o pozemky a o několik domů obyvatel obce. Náhradou dostala obec od státu stavební pozemky bezúplatně s tím, že by se měly prodat přednostně těm, kdož o dům přišli. Jednalo se celkem o sedm parcel.

Skutečnost však byla jiná, starosta chtěl parcelu pro sebe, dvě pro své dcery a další pro majitele a kamaráda spřátelené firmy. A tak předložil zastupitelům návrh, aby se tyto parcely prodávaly za pět korun za metr čtvereční. A jedenáct zastupitelů zvedlo ruku pro prodej čtyř parcel pro starostu a jeho rodinu za pětikorunu metr a jeho kamarádu parcelu za padesát korun metr.

Nakonec se případ dostal k soudu a znalci potvrdili, že skutečná hodnota pozemků byla 250 Kč/1m2 a tržní dokonce 400 Kč/1m2. Tím došlo k milionové škodě pro obec. A soud vynesl rozsudek, pro úmyslné pochybení při správě cizího majetku bylo všech jedenáct zastupitelů odsouzeno ke tříleté podmínce. Starosta navíc dostal vysokou pokutu. Soudce při čtení rozsudku prohlásil, že tento rozsudek je precedens pro další obce a zastupitelstva, které by svým nekompetentním či úmyslným rozhodnutím poškozovali zájem obce a způsobili by finanční ztrátu.

A podívejme se k nám. Je to u nás jiné? Je vše v pořádku? Zdaleka ne! Podle špatného zákona o obcích o pronájmech městských pozemků rozhoduje pouze rada města, o prodejích pak celé zastupitelstvo. A byla to právě rada města, která rozhodla o pronájmu městských pozemků těžařské firmě Tapas Borek za neuvěřitelný padesátník za metr čtvereční a rok, a to na několik desetiletí, než by byl prostor vytěžen a opět zavezen.

Někdo by si mohl říci, že pozemky byly stejně nevyužívané, ale podívejme se na problém z druhé strany. Firma by v nové pískovně vytěžila tisíce tun písku, ještě více peněz, daleko více, by vydělala na zavážení vytěženého prostoru, neboť voda by tam zůstat nesměla kvůli malé hloubce a tím pádem by docházelo k hnití. Navíc skládkování je dnes obrovský kšeft. A jdeme dále, těžaři si vydobyli, i přes nesouhlasné stanovisko zastupitelstva, ale za mlčenlivého přihlížení vedení města a rady města, povolení k těžbě. Nevíme, jak dopadne odvolání občanských sdružení, ale jedno je již teď jisté. Aby mohla firma začít těžit, musí být celý dobývací prostor buď v jejím majetku – proto nakupovala firma pozemky od soukromníků, nebo v právním vztahu pronájmu. Jinak by nemohla začít těžit. Tím, že město firmě pronajalo své pozemky, povolení k těžbě jenom prospělo. Jinak řečeno, nájemní smlouvou umožnilo těžaři vydělávat miliony, desítky milionů korun. A to vše za padesátník za metr a rok po dobu třiceti let.

To znamená, že ti, kdož odsouhlasili nájemní smlouvu za těchto finančních podmínek, vědomě finančně poškodili město. Pokud by platil precedent ze soudního procesu na Moravě, museli by být všichni radní odsouzeni též.

Rozsudek nad zastupitelstvem na Moravě byl jako blýsknutí se na lepší časy, pokud by byla politická vůle, všichni ti, kteří by vědomě či nevědomě poškodili město, by museli být souzeni. Uvidíme, jak dopadne odvolání u nadřízených orgánů Báňského úřadu v Kladně, které podaly občanská sdružení, ale pokud by odvolání neuspělo, sdělil právník sdružení, že by se obrátil na soud, a tam by se mohla obžaloba rozšířit i na naši radu města.

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.