Město očima nezávislého člověka

Církev má málo? Tak ji přidáme ze státního i z městského!

20.05.2014 14:57

Církevní restituce jsou naprostou většinou národa vnímány jako nemravnost. V době, kdy nejsou peníze pro důchodce, děti a postižené, byly věnovány církvím tak velké peníze, že je budeme splácet dalších třicet let. Ono se vlastně ani nejednalo o restituce, ale o Kalouskem (TOP 09) a Nečasem (ODS) věnované finance a pozemky, které mnohdy ani ani nevlastnily a některé církve dokonce v roce 89 ani neexistovaly, ale peníze obdržely též.

V podobném duchu se chová i město. Jako každý rok dostává město na regeneraci městských památkových zón dotace od Ministerstva kultury a stejným dílem přispívá ze svého rozpočtu. V loňském roce se jednalo o 400 tisíc od státu a 400 tisíc korun z města a tyto peníze byly rozděleny mezi vybrané objekty v obou částech města. A jako každý rok, šly tyto prostředky na dva památkově chráněné objekty v soukromých rukách a čtyři ve vlastnictví katolické církve.

Letos peníze poněkud vyschly, ministerstvo poslalo pouze 200 tisíc a též město poskytlo 200 tisíc korun. Byly rozděleny spravedlivě, polovina do každé městské části. Ale tím spravedlnost skončila, neboť v brandýské části města byl poskytnut celý obnos, tedy celkem 400 tisíc korun, jedinému adresátu - katolické církvi, konkrétně kostelu Obrácení svatého Pavla, a to na opravy vnějších omítek severní boční lodi.

V boleslavské části města bylo též přiděleno celkem 400 tisíc korun, a to takto: 40 tisíc korun na postupnou obnovu střech čp. 100 - Slovanku, tedy objektu v soukromých rukách, 120 tisíc korun kostelu svatého Václava na dokončení obnovy chodníků a 40 tisíc korun na obnovu střechy domu čp. 185. U všech poskytnutých prostředků se jednalo stejným dílem o dotaci a stejným dílem o prostředky města.  

V diskuzi k tomuto bodu jednání veřejného zasedání zastupitelstva se ozvalo několik zastupitelů s tím, že v době, kdy církev, převážně katolická, dostala od státu tolik peněz a pozemků, že se stala nejbohatším subjektem v republice, dokonce ještě více bohatým, nežli byla před církevními reformami císaře Josefa II., nesouhlasí, aby se jim dostalo dalších peněz, jak ze státního, tak z městského rozpočtu. Na tyto repliky reagovala místostarostka Nováková, když prohlásila, že pokud by se církvi peníze neposkytly, propadly by státu.

Další z přítomných se zeptal, proč nebyly tyto prostředky poskytnuty například pro zámek, který je historickou památkou nebo na opravu domu čp. 98 na brandýském náměstí. A zde se dopustil starosta města ohromného faux pas, když prohlásil, že dům na náměstí není zařazen do seznamu památek města. Z tohoto omylu jej vyvedl pracovník OÚRPP Mareš, který prohlásil, že tento dům je uznanou památkou, ale pokud by na něj šly tyto peníze, nemuselo by město na jeho obnovu obdržet již další, daleko vyšší, dotaci.

Zastupitelé poté o rozdělení dotací hlasovali. Ze sedmnácti právě přítomných zastupitelů hlasovalo 14 pro další dotaci církvi, tři opoziční zastupitelé se zdrželi a pouze dva byli proti. Je velice zajímavé, že v celostátním měřítku je jedním z největších kritiků církevních restitucí KSČM, která podávala i několik ústavních stížností, ovšem neúspěšně. A paradoxně, obě zastupitelky této strany pro další dotace již tak bohaté katolické církvi, hlasovaly. Zcela v rozporu s mottem svého politického vedení. Tři opoziční zastupitelé se zdrželi a pouze Vladimír Kapal a kupodivu i jinak s koalicí hlasující, Bohumil Javůrek, byli proti takto pojatému rozdělení peněz na obnovu památkových zón.

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.