Další bič na podnikatele

V celé Evropě, a lze říci, že po celém světě, se přijímají stále nové zákony, které omezují lidskou svobodu a práva lidí. Nejdřív se začalo s omezováním lidské svobody po pádu amerických dvojčat, aby se posléze začala omezovat práva lidí po celém světě. Nejinak je tomu i u nás, možná ještě horší. Před nástupem předsedy hnutí ANO do funkce, v předvolební agitaci, sliboval Andrej Babiš lidem, že není potřeba zvyšovat daně, že není třeba utahovat šrouby, že je potřeba pouze lépe vybírat daně. Sliby, plané sliby. Nevybral nic více, nežli před ním Kalousek, nezrušil akcie na doručitele, které máme, kromě jakéhosi ostrůvku v Tichomoří, jako jediní na světě a při nich se děje korupce nejhoršího zrna a jsou zde i největší daňové úniky. Nepřijal se ani zákon o tom, že firmy podnikající v republice budou muset také platit veškeré daně tam, kde podnikají, takže miliardy dál utíkají ze země do bezedných kapes v zahraničí, nezrušila se ani možnost legálních daňových úniků českých firem do daňových rájů.  A my, čeští občané, jen platíme a platíme a platíme pořád víc.

Všichni, a to po celou dobu od frašky v listopadu 89, křičí o podpoře místních podnikatelů, ale jenom křičí, ve skutečnosti dělají vše pro to, aby jim co nejvíce znepříjemnili život, aby je co nejvíce svázali a co nejvíce šmírovali. A teď přichází nový zákon.

Jedná se o zákon číslo 340/2015 Sb. O zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, zveřejňování těchto smluv a o registru smluv, zkráceně se tomuto zákonu říká zákon o registru smluv. Podnikatelé musí od 1. července letošního roku věnovat pozornost majetkové struktuře svých obchodních partnerů. Podle nového zákona musí být každá smlouva, kterou uzavře podnikatel s právnickou osobou s majetkovou účastí státu a mnoha dalšími subjekty, založena do rejstříku smluv, který je veřejně přístupný. Sankce za nesplnění této povinnosti jsou velmi přísné. Pokud, uvádí se v zákoně, smlouva nebude zveřejněna, nenabude účinnosti a po třech měsících od uzavření pozbude své platnosti. Nová právní úprava, která má zajistit transparentnost nakládání s veřejnými prostředky se tak dotkne řady soukromoprávních subjektů.

V registru smluv bude muset být zveřejněna každá smlouva, která bude uzavírána z vyjmenovaných subjektů a jejíž plnění bude přesahovat 50.000 Kč. Mezi povinné subjekty patří jak samotná Česká republika, uzemní samosprávné celky, státní příspěvkové organizace, státní fondy, ale též například zdravotní pojišťovny, veřejnoprávní televize a rozhlas. Povinným subjektem bude například i národní podnik, který se samotnými veřejnými prostředky nehospodaří, nebo též právnická osoba v níž má stát, nebo územní samosprávní celek, tedy například města, většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.

Zákon se vztahuje i na smlouvy, které se řídí jiným než českým právem, čímž je vyloučena možnost smluvních stran obejít tuto povinnost tím, že se jejich smlouva bude řídit jiným právem. Ze zákona jsou vyňaty pouze smlouvy ústní a ty, jejichž plnění je prováděno převážně mimo území republiky.

Následky nezveřejnění smlouvy nastanou však až od 1. července roku 2017. A jakákoliv smlouva s uvedeným subjektem nabude účinnosti, a to bez vůle a ohledu na dohodu smluvních stran, nejdříve dnem zveřejnění v registru. Pokud nebude taková smlouva do tří měsíců v registru zveřejněna, bude zrušena od počátku.

Účelem tohoto zákona je zvýšení kontroly nakládání s veřejnými prostředky ze strany veřejnosti. Ale je zde jedno důležité upozornění, v zákonu se neuvádí, že smlouva musí být zveřejněna tak, jak byla ve skutečnosti vyhotovena, ale že musí být zveřejněn její textový obraz v otevřeném a strojově čitelném formátu.

Zákon prosadila současná koalice, a to i přesto, že i řada koaličních poslanců vznášela proti němu námitky, ovšem stranická disciplína je neúprosná, a tak zákon prošel. Stejně je ale otázkou, zdali do doby nabytí účinnosti, tedy ve smyslu uplatňování sankcí, tedy od 1. 7. 2017, nebude přijata nějaká novela nebo zákon nedojde změn, jak je tomu u nás obvyklé.

Znamená to jediné, podnikatelé si budou muset před uzavřením obchodní smlouvy zjišťovat majetkové poměry partnera, aby se ujistili, zdali nepodnikají se spoluúčasti státu, například formou příspěvku Úřadu práce na zaměstnance a další podobné záležitosti. A jelikož to bude muset dělat každá ze smluvních stran, zřejmě vypukne firemní šmírování každého každým.

Po návrhu na elektronické evidence tržeb, kdy především ministr financí a jeho potravinářský gigant, ale nejen potravinářský, jak známo jeho firmy začínají působit, díky informacím ministra, v mnoha dalších odvětvích, bude přesně vědět, kdy, kde a co si občan nakoupil, je tento zákon dalším z řady zákonů jdoucí proti svobodě lidí. Podívejme třeba na další návrhy zákonů, například zbrojní, kdy se budou moci rušit zbrojní průkazy a třeba i násilným vniknutím policie do domu či bytu se mohou zabavovat legálně kupené zbraně. Podívejme se na návrh zákona o nuceném pouštění jakýchsi úřednických kontrolorů do domů na přezkoumání čím, kdo topí a mohl bych ještě pokračovat. Co říci závěrem? Tak vytoužená svoboda, o které jsme se domnívali, že listopadem 89 konečně dorazila i k nám, se naprosto vytratila, a máme na stole zákony svou totalitní účinností daleko převyšující zákony minulého režimu. To jsme to dopracovali.

Vladimír Kapal