Město očima nezávislého člověka

Další zahrádkáři dostali od města ťafku

30.04.2014 08:16

Zahrádkářská osada Labská, nachází se od ústí někdejšího sportovního kanálu do Labe až k blízkosti čerpací stanice ČOV, patří k těm nejhezčím na území města. Všichni zahrádkáři, a to již od samotného vzniku této kolonie po válce, mají vrátka u náplavky, aby mohli využívat vodní zdroj, tedy Labe. Mnoho z nich používá na zalévání přenosná čerpadla napojená na plastové hadice, neboť se obávají, že kdyby si zabudovali do země trubky kovové, staly by se cílem zlodějů kovu a byly by prodány do sběru. Zahrádkáři tak vrátka k Labi využívali velice často a naprosto všichni. V celé této kolonii není jediná zahrádka, která by neměla vrátka k Labi.

Ale i poklid této oblasti zasáhlo šílenství cyklostezek, vybudoval se můstek přes kanál, místní jej nazývají Malé Labe, vybagroval se téměř sto let trvající přírodní svah, na kterém se po celá tato léta nacházela nádherná přírodní stezka a náplavka ztratila své kouzlo. namísto krásné přírody a romantické stezky zde vyrostla malá silnice. Ale ani to ještě není všechno. Od stezky se přírodní terén mírným svahem zvyšoval až ke vstupům do zahrádek. Tím, že se téměř metr odbagroval, vzikl u vchodů do zahrádek třičtvrtěmetrový schod.

Již při pracích na tomto, dle mého názoru nesmyslu a znásilňování přírody, se sešel se zahrádkáři starosta Ondřej Přenosil a byl o tomto problému zahrádkářů informován. tehdy jim slíbil, že město namísto přírodního svahu zahrádkářům vybuduje k vrátkům schody, aby jim nebylo bráněno ve snadném přístupu k Labi. Uběhl rok a nestalo se vůbec nic, žádné schůdky, žádná informace, prostě se jen uklidnili zahrádkáři, aby tolik nekřičeli, že jim výstavba cyklostezky a příliv lidí natrvalo zničila klid a nikdo z vedení města se již o slíbené schůdky nestaral.

Před pondělním veřejným zasedáním zastupitelů mě oslovila jedna ze zahrádkářek a seznámila mne s tímto problémem. Proto jsem se starosty Přenosila zeptal, kdy město za zničený přístup k vrátkům do zahrádek vybuduje slibované schůdky. Odpověď mě šokovala, řekl: "Zjišťovali jsme podmínky výstavby schůdků k zadním vrátkům zahrádek a zjistili jsme, že podle norem bychom museli po obou stranách schůdků vybudovat i zábradlí, což by bylo neúměrně drahé. Navíc mají zahrádkáři zachován přístup a příjezd na zahrádky cestou na druhé straně všech zahrádek."

Takže, co na tom, že jsme zahrádkářům zničili a znemožnili přístup k řece, mají přece možnost příchodu na zahrádky z centrální příjezdové cesty, hlavně, že jsme za peníze EU vybudovali cyklostezku, o tu nám šlo, zahrádkáři a jejich problémy nás nezajímají, i tak by se dala odpověď starosty pochopit. A přitom stačilo málo, nemusely se budovat žádné betonové schůdky, žádná zábradlí, stačilo pár dřevěných kuláčů, vysypat je zeminou, udusat a zahrádkáři by mohli k Labi chodit opět normálně. Jenomže proč by to město dělalo? Ať si podobné nebo jinak vyrobené schůdky udělají zahrádkáři sami, město jim sice ve volném přístupu zabránilo, ale náprava ho, alespoň vedení města, vůbec nezajímá. Oni ho totiž lidé z města též nezajímají, natož pak nějací zahrádkáři, notabene většinou důchodci.

Vladimír Kapal

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.