Město očima nezávislého člověka

Dopis čtenáře

17.02.2014 13:37

Dobrý den.

Hloubal jsem, pane Kapale, jak je možné, že se může Alláh (Alláhu akbar:!) na brandýské zběsilé budování dívat a nezasáhnout.

Pak jsem si vzpomněl na kamaráda, který svého času potkával v liberecké Šavlovně írácké piloty, co se u nás trénovali v obraně míru. Zeptal se jich jednou - když se tady ládují vepřovým bůčkem a chlastají jako Rusi - co na to Alláh. Jejich šéf, plukovník, jemuž kamarád říkal Karel (jmenoval se nějak jako Kódlfí nebo Kadláfič) se zachmuřil a prohlásil: Za železnou oponu Alláh nevidí.

Teď dost vyděšeně hloubám, kde ta opona, hranice civilizací, leží. Jaksi jsem kdysi doufal, že se odsune blíž k Číně. Zřejmě naivní hlupák.

Zámecký bastion stál 400 let. Pak ho někdo začal cílevědomě udržovat a on se zřítil. Na východ od nás by to bylo normální. Západně, za velkou louží, by před stopadesáti lety takového pečovatele natřeli dehtem, obalili v peří a vypráskali z obce. Tady z toho bude něčí kšeft. Obdobný, jaké se v USA vyskytovaly za dob Al Caponeho. A když se do opěrné zdi neudělají kanálky pro odtok vody, možná i kšeft opakovaný.

Zdůvodní se to péčí o občany. Při té příležitosti se uzavře komunikace, jež existovala možná víc než tisíc let. Je totiž úzká a dva mercedesy se tam těžko vyhnou. Na křižovatku u Záložny se tedy naženou další auta. Jako byla auta zatlačena do sídliště po zregulování parkování kolem rynku.

Za tou Velkou louží byly v naší rezidenční čtvrti na všech křižovatkách ve všech směrech značky Stop. Žádná regulace. Počítalo se totiž, že se šoféři civilizovaně dohodnou, když nikdo nemá vrch.

Je tu pak ale ještě jiný ukazatel na umístění civilizační opony.

Kruhové objezdy. Dále na západ od nás tolik kruhových objezdů nemají ani v opravdu velkých městech, natož na kdejaké místní cestě. Na východ od nás taky ne. Dokonce ani v Africe na jih od rovníku, pokud vím.

A to naše narovnávání silnic. Jenom kde mně vozili nebo jsem sám šoféroval: Španělsko, západní Francie, Švýcarsko, západní Rakousy. Tam všude zůstaly vedlejší cesty zakroucené a úzké. V italské Ispře (kdysi Euroatom, dnes výzkumné centrum EU) musel dokonce taxikář sklopit zpětná zrcátka, aby uličkou projel. Naopak tam, kde kdysi vládl Hitlerovic Áda všechno jaksi tíhne k dálničnímu typu hlava nehlava. Navíc je to dnes kšeft nesoucí miliardy. Takovou hauptsilnitz za války stavěli a nedostavěli u Machnína (Machendorf) za Libercem (Reichenberg). Komunisti se od nácků odl išili tím, že ji postavili o 100 metrů dál k východu (žádná symbolika, jenom se vyhýbali polím). A ty zbytečné autostrády, kterými nedávno zasvinili okraj Liberce liberálové, by postačily i pro dva Blitzkriegy naráz. Nebo na pět nemocnic.

Že by tedy opona patřila někam k Rýnu?

V Brandýse na Ostrůvku se buduje vskutku fest a toho - s prominutím - bordelu, co tam vybudovali. Duševně normální člověk by tam nechal stát stromy, pro plovárnu udělal po břehu dřevěný chodník, dvoje schůdky a dva bazény z prken. A asanoval by zříceninu po desetiletí sloužící jako WC bez toho W. Jenže to by nebyl onen kšeft, který je hlavním cílem budování. A tak se doluje, bahno se sype sem, pak se převeze opodál a sype se písek. Čím větší mašina, tím lepší. Přesuny hmot jak při stavbě tunelu Blanka. Za tu dobu, co se tam vrtají, by nejspíš stálo nejméně 100 metrů Empire State Building (postavili ho celý za 11 měsíců a otevřeli 1. máje 1931). Nedávno pulírovaná cyklostezka, pěšina za osm milionů, dnes občas poslouží náklaďáku s blátem. Kdyby se rozbila, nic se neděje. Bude další kšeftík.

A což teprv až si všimnou, v jakém otřesném stavu je Alej tří císařů. To se dvorní drvoštěpi, dodavatel kultivarů a asfaltéři teprve nadchnou pro péči o prostředí.

Že by se necivilizovanost vyznačovala ústupčivostí vůči bezohledným "budovatelům"?

Hodně podobný přístup byl totiž zvolen na Pražské, kde se z nebytových prostor zřizuje Chlast Elysés. „Málo platné, Pražská je takovým brandýským Champs Elysés“, pravil jeden insider a vyslovil to spíš jako Šnaps Elysé (zřejmě že to vymysleli silně pod vlivem). Ačkoliv, možná je Pražská sofistikovanější. Nedávno tu reflexvesti s přílbami a mašinami narukovali hloubit kanál. Možná je někdo upozornil, že by tam kanalizace být měla? : ). Načež zjistili, že nemají plány (kdopak z magistrátu ten projekt přijal - byl negramotný nebo jenom zainteresovaný?).

Snad je to začátek průplavu Vltava - Dněstr. V každém případě pro lidi zbytečně bezohledné omezení. A svinčíku neurekom. Už i první odřený strom.

Krámky, které tam fungovaly, mají smůlu. I na druhé straně ulice začaly zanikat, protože pronajímatelé zavětřili a rozhodli se zvýšit jim své příživné (herny a banky to zvládnou, tak co by se žinýrovali). Když protestovaly květinářky, že jim budovatělščiki znemožňují  obživu (jak líčil svědek), „baba z magistrátu“ jim se zjevným potěšením řekla: Když se vám to nelíbí, tak si to múžete přestěhovat domů na dvorek. To je mi vskutku Ó,DěSná podpora soukromého podnikání. Jak říkám, bolševici hadr, leda tak náckové vůči Židům.

Jezdíval jsem svého času do práce kolem stavby Reaganova Centra. Jáma jako velkodůl Československé lidové armády. Kolem ní ohrada. U ohrady nedotčený čistý chodník. U chodníku netknutý stánek s občerstvením. Každý náklaďák před výjezdem na ulici ostříkali. Stál tam chlápek a dával pozor, aby auta nezdržovala provoz. National Mall jsem autobusem křižoval po 7th street. Jednou ráno se tam objevila v prostředním pruhu našeho směru ohrádka. Za plůtkem škrabák, dopravník, náklaďáky. A jé, říkal jsem si, to zas tady bude týden zdržovačka. Jel jsem v pět večer z práce a bylo to hotové. A to tak, že nebylo poznat, kde bu dovali. Žádné záplaty jako na východě.

U budovy, kde jsem byl v Pradlákově D.C. zaměstnán, jednou nakládali asi pět lopat hlíny: multikára, bagřík a čumělo kolem pět odborníků v helmách. Na té Pražské tady doloval bagr a očumovali asi čtyři zaměstnaní ve vestičkách. Krumpáči by to zvládli možná rychleji. ale to zjevně neměli v úmyslu. To by Brabol kupodivu naopak řadilo k jakés takés civilizaci.

Jenže počet přihlížejících zřejmě není určující.

Jednou jsem zase jel z hamburského letiště do Bergedorfu. Náhle šofér, postarší Turek, začal bublat, až se zjevně rozzuřil. Vyrozuměl jsem z jeho prskání: Pět kilometrů a jeden člověk! Což se hnedle vysvětlilo. Pětikilometrová uzavírka jednoho směru na dálnici, někde uprostřed stál osamělý chlápek a zjevně přemýšlel, k čemu že je ten klacek, co má na konci kus plechu. Z toho Schaufelu mu bylo zjevně šoufl.

Vedle domku, v němž jsem v podnájmu bydlel, rekonstruovali před novým pronájmem poměrně výstavný, čili nikoliv papundeklový dům. Nezabrali ani palec chodníku okolo. Žádné hromady písku na ulici. Žádný materiál aniž maringotky. Vzrostlý strom tam zůstal. Nejen proto, že nemovitost s velkým stromem má nejméně o 30 % vyšší cenu než bez něj. Jo, a v sousedství zpívali slavíci. Uprostřed D.C.!

Ale jaksi přece jen není možno se po civilizaci koukat pouze západním směrem.

V Jablonci za komunistů postavili uprostřed města výstaviště, aniž by tamní stromy zničili. Jeden dokonce zastavěli do pavilonů. Jablonec je od Brabolu spíš k severu, tuším. To ovšem bývalo.

Že by naše opona kdysi oddělovala civilizovaný sever od Brandýsa, tudíž od Afriky?

Jedna ves severně od Zambezi si postavila hlavu a odmítla nechat kvůli kšeftu pokácet tamní porost Sterculia guingueloba Graceke Schum. (metil, mučili, česky lejnice). Chuabo. Prý že nejhloupější z bantuských kmenů.

Takže na jih ke Kapskému městu?

Nebo se opona opravdu už před válkou posunula směrem na západ a po válce ještě na jih?

Ženskou univerzitu v Soulu pro 20 000 posluchaček zahloubili čtyři patra pod zem a na střeše zůstal růst park. Když v Kuala Lumpuru zřizovali náměstí pro nejvyšší vlajkový stožár na světě, zbořili čtyři čtvrti.

Tak kde ta opona leží, sakra?

V rámci péče o brandýské občany nabídli vyčůraní develumpeři, kteří už devět let usilují o privatizaci zahrádkové kolonie Zápská, že městu „pomohou s řešením parkovací situace v sídlišti u nádraží“ (pravděpodobněji jim to ale poradil někdo z rychty). Zruší se dětské hřiště a uprostřed sídliště (jo!) se postaví několikapodlažní garáže. Kšeft doslova jako prase. V sídlišti zničit, co se dá, pět let stavět, pronajímat, pak vybírat, dokud to nespadne. Hlavně to prosadit rychle, na podzim jdeme od válu!

Ovšem korunu unikátního kvasného úsilí odboru majitelů města a jeho lživotního prostředí vidím vedle oné Zápské ulice západně od prameniště nad železniční vlečkou do fatálně zprivatizovaných BSS. Ještě než byly v módě kruháky a ruka panská na ně otevřená, někdo slyšel v souvislosti s povodněmi slovo „poldr“. A liberální (předtím lidoví) demograti uviděli pípu na peníze. Tak ho nenápadně postavili i tady. Oddělený od výtoku z prameniště, jen pár metrů od poldru přirozeného. Vyzděný nebeský rybník (závislý výhradně na srážkové vodě), do kterého povod eň s povrchovou vodou přijde (ale nevsákne se) určitě, jestliže stoupnou hladiny světových oceánů o pouhých 632 metrů. Zprvu tam z neznámých důvodů jezdili podivní lidé v autech of-silnic. Teď se občas objeví nejaký chudší zoufalec a pokouší se tam lovit poloudušené a vyhladovělé ryby. Tolik vyhozených peněz v době, kdy se vybírá na lékařské přístroje, na léčbu nemocných, nebo na školní obědy pro chudé děti. Až se budou někdy po tisíci letech archeologové vrtat v ruinách rádoby velkosamoobsluh a montoven podél jakéhosi divného koryta směrem od někdejšího města Frága k Monte Izerám, označí určitě „poldr“ za lok&aacut e;lní chrám stupidity. Je to ale pomník ani ne tak lidské hlouposti, spíš darebáctví (Měla by se tam dát kamenná pamětní deska se jmény zúčastněných. Možná ten paskvil přetrvá pyramidy.)

Tak vážně nevím, kterým směrem by od nás mohla ta hranice civilizace ležet......

U Rýna? Na Madeiře? U Galapág? Za Cape of Good Hope?

Nebo po hranicích katastrů zdejší dvojvsi?

Zdraví Vladimír Henžlík

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.