Fakta o úsekovém měření rychlosti

Článek vycházející ze zápisu z jednání rady města o záměru zřídit na dvou městských hlavních tazích měřící zařízení, které monitoruje rychlost řidičů v daném úseku, vzbudil pozornost nejen u místostarosty Hynka Homolky, ale i u čtenáře a následně se vyjádřil i radní Jan Jirovský. V zápisu z jednání rady města bylo uvedeno, že se rada města rozhodla pověřit instalací a provozování měřícího zařízení soukromou firmu vzešlou na základě výběrového řízení. K tomuto rozhodnutí doložím fakta v závěru článku. Nejprve však dám slovo jak Janu Jirovskému, tak Petru Šilarovi, a to v nezměněné formě, jak mně přišly od obou maily.

Dobrý den,

kolega Homolka mne v reakci předběhl, takže já už jen doplním to, co Vám píšu opakovaně, tedy že umístění radarů chceme na vjezdu do měst právě proto, že řešení je systémové - tedy rozuměj trvalé a tím pádem výchovné, neboť působí perzistentně a ne nahodilé na základě ad hoc kontroly, kterou si mezi sebou řidiči rychle oznámí na FB a tím pádem snížení rychlosti, a tím i rizika nebezpečí, je jen dočasné - to považuji za první zásadní moment. Kontrolní měření na obou uvažovaných úsecích u vjezdu do měst navíc zjistilo, že počet přestupků je opravdu velký a stížnsoti obyvatel Královic tak opravdu oprávněné.  Čísla Vám dopošle Hynek, abyste viděl, že situace není opravdu tak růžová, jak se v poklidné části u Melicharky může zdát.

Za druhý zásadní moment považuji, že veškeré výzkumy od dopravních expertů říkají, že pouze asi 12% řidičů, které zpomalíte u vjezdu do města, znovu sešlápnou plyn a zrychlí, takže tím pádem tímto řešením "zklidníte" trvale 9 z 10 řidičů, kteří jedou rychle - to není vůbec špatné.

Za třetí zásadní moment považuji, že dodržování pravidel silničního provozu včetně dovolené rychlosti by mělo být naprosto normálním jevem, nikoli výjimkou, nevymýšlíme si tady nějaká vlastní pravidla a pouze chceme vymáhat to, co by mělo platit automaticky - slušnost, ohleduplnost, respekt k pravidlům a ostatním -  a co se bohužel na silnici neustále vytrácí . viz např. https://auto.idnes.cz/kolona-nehody-0dm-/automoto.aspx?c=A160905_140730_automoto_taj.

Statistiky navíc ukazují, že od zavedení bodového systému, kdy došlo k poklesu, počet nehodovosti i úmrtnosti bohužel opět roste, 70% všech nehod se stává v obci a nepřiměřená rychlost je jedním ze 3 nejčastějších příčin k tomu vedoucím. A za sebe nechci čekat na potvrzení předpokladů, až v Královicích někdo srazí malé dítě, abychom si pak na základě téhle tragédie říkali, že to asi opravdu není v pořádku. Pro mne má v tomto ohledu jeden lidský život větší hodnotu než milion naměřených přestupků.

Za čtvrté - pro ty, co jezdí dle předpisů s tolerancí cca 10%, se nezmění vůbec nic, pro ty, co jezdí jinak, se věci bohužel změní, ale opět opakuji, NORMÁLNÍ JE JEZDIT PODLE PŘEDPISŮ !!!

Radar u Vodojemu je naprostý nesmysl, opakovaně jsem prosazoval, aby se jeho logika změnila opačně, jak mají např. v Pelhřimově, tedy je na něm červená vždy a pouze pokud jede auto povolenou rychlostí, přepne se na zelenou. Jinak u vodojemu není vůbec nenormální, že s dítětem přecházíte a za patami NA ČERVENOU !!!! vám propálí řidič, takže kdyby se dítě třeba otočilo a pro něco se rozeběhlo, v klidu si to odkuká.

Takže ano, v tomto s vámi opravdu nesouhlasím a mám jiný názor, nemá moc smysl se o tom opakovaně přesvědčovat, to je v demokratickém světě normální a díky za to, že vy respektujete můj názor, stejně jako já respektuji Váš, nesouhlasit je normální, zaplať pán Bůh za to.

Díky a pěkný víkend.

J.

S přátelským pozdravem

Ing. Jan Jirovský
radní města
+420 777 002 160
jan.jirovsky@brandysko.cz
 

www.brandysko.czZdravím pane Jirovský,

také Vám díky za reakci, ve zkratce jen toto: pokud chcete instalovat skrytý měřící radar, tak aktuálně vám nikoho nezpomalí, resp. nezpomalí projíždějící řidiče z jinýh měst, kteří o něm nebudou vědět,  protože dotyční řidič dostanou složenku až po čase; jiná věc, kdyby šlo o standartní měřící displej, který zobrazuje rychlost a auta zpomaluje. Skryté měření, které, jak jsme pochopil, hodlá město zavést, vede k posílání složenek s tím, že při zaplacení určené částky se žádné body nikomu nepřipisují (jde nikoliv o přestupek řidiče, ale správní delikt provozovatele vozidla).

Pokud jde o vlastní vysokou rychlost jako příčinu nehod, kterou je třeba u nás ve městě primárně řešit: jde o dojem získaný z médií; skutečné příčiny nehod jsou převážně jiné.  Policie dokonce vůbec neeviduje ve statistikách nehodovosti něco jako "překročení nejvyšší dovolené rychlosti". V následující tabulce je četnost nehod podle jejich příčiny za prvních šest měsíců roku 2014.

Kdyby se někdo skutečně důkladně věnoval nehodovosti resp. dopravním rizikům u nás ve městě, viděl by jako zásadní tyto věci: zejména ignorace přechodů řidiči a nedání přednosti; nedodržení bezpečného odstupu, nesprávné předjíždění; nedodržení rychlosti na železničním přejezdu na Pražské po jeho úpravě;  nesprávná jízda cyklistů (jízdy po chodnících) a až jako další riziko bych viděl rychlost. Po městě jezdím každý druhý den, jezdím dle předpisů a nikdy mne nikdo v Brandýse, kde jezdím max. rychlostí 50 km/h, nepředjíždí. Nevím proč město primárně neřeší tato rizika.

No nic, uvidíme, jak se to celé vyvine.

JInak počet obětí letos je opět příznivější, než loni, zejména díky lepšímu počasí, kdy díky absenci těžkých veder řidiči jezdí klidněji. (To cituji celostátní dopravní policii) 

Mějte se hezky a jsem s pozdravem

Petr Šilar

Brandýs nad Labem

Zdravím pane JIrovský a děkuji za zaslané podklady, stále jsem bohužel od nikoho neobdržel podrobné výsledky měření a jejich metodiku, která by Vámi zvolené řešení odůvodňovalo, byť od toho měření uplynulo snad již několik let.

Jistě se shodneme, že se mají dodržovat předpisy  (rozumné předpisy ovšem; v našem okolí se vyskytly obce, které si začaly plnit obecní pokladnu tím, že na bezpečném úseku zřídily úsekové měření a snížily tam rychlost na 30 - 40 km; mám za to, že na základě stížností občanů musel zasáhnout Plicie ČR a ty podmínky jim změnit a té šikaně zabránit).

Ve vhodnosti Vámi prosazeného řešení se skutečně neshodneme. Vy pořídíte zařízení za několik milionů, zatímco se řada jiných nebezpečí v dopravě u nás na městě vůbec neřeší, zatímco já bych pořídil za pár korun varovné rychlostní  displeje a občas se domluvil s PČR nebo městskou policií na měření na různých místech; nestálo by to skoro nic, bylo by to flexibilní a podle mne i účinnější.

Mimochodem, příklady, jak někdo jel rychlostí 120 km v obci, Vaše řešení prakticky neřeší, protože takové jednání nelze podle zákona řešit blokově, tudíž nepřipadá v úvahu ani posílání složenky za správní delikt provozovatele a případ musí jít automaticky do správního řízení, kde buď máte, nebo nemáte jasný důkaz (foto), kdo řídil, a pokud není foto dostatečné nebo řídila jiná osoba, než provozovatel vozu, tak nelze nikoho postihnout. Poté dochází k tomu samému, jako v Praze: veliké množství zjištěných překročení rychlosti se musí nechat "vyhnít", neboť úředníci předem vědí, že v řízení nemají šanci. A to vše jde často na úkor řešení skutečně nebezpečných dopravních jevů, neboť dotyčný úřad už řeší jen posílání složenek.

Na závěr dodám, že město řeší nákup radarů, ale málokdo se stará o to, aby po městě denodenně kvůli nastavení semaforů nestály kolony vozidel, zamořujících vzduch; nikdo netlačí na ŘDS, aby zrychlilo dopravní stavby, které nám denně přivádějí do města spousty mimoměstských řidičů  (oprava 120 metrů úseku D10 na sedmém kilometru trvá od května do listopadu 2016) a to vše odnášíme my, kteří ve městě bydlíme a pohybujeme se po něm. Také proto v naší dopravě vidím skutečně jiné priority.

S pozdravem

Petr Šilar

Mé stanovisko

K tomuto problému, tedy pověření soukromé firmy na provozování měřícího zařízení a nakládání s daty řidičů soukromé firmě, byl již před několika lety vynesen rozsudek Nejvyššího správního soudu. O co tenkrát šlo? O totéž, jako v případě našeho města. Tehdy, započalo to v roce 2005, instalovalo několik měst měřící zařízení – radary, pověřilo jejich provozování soukromé společnosti, které nasbíraná data předávaly městským policiím, a ty zasílaly provinivším se řidičům pokuty, které nebyly nízké. Jedním z takových měst byl Mělník, ale nebyl jediný. Tam si chtěla rada města přivydělat do rozpočtu měřením rychlosti na vlečce do továrny, která byla již tři desetiletí zavřena a mimo provoz. Podle silničního zákona se smí přes železniční vlečku, pokud není osazena bílým blikajícím světlem, přejíždět pouze třicetikilometrovou rychlostí, a to, aniž by musela být tato rychlost vymezena dopravní značkou. Jelikož především místní řidiči věděli, že továrna je zavřená, po vlečce již třicet let neprojel jediný vlak, předepsanou rychlost nedodržovali. A soukromá firma jejich přestupky evidovala, nakládala s nimi včetně poznávacích značek vozů a městská policie, jak bylo již řečeno, řidiče pokutovala. Jenomže tímto postupem byl porušen zákon, řidiči dali případ soudu a Mělník musel s omluvou všechny vybrané pokuty nezákonným způsobem vracet.

Silniční zákon je platný od 1. 7. 2006 (dle § 124odst. 8,9.)  Podle tohoto zákona je, „výkon dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu na pozemních komunikacích svěřen dle uvedeného paragrafu a odstavců Policii ČR a částečnou působností v této oblasti disponuje též policie obecní, je to § 2 písmeno c zákona o obecní policii.“ „V ustanovení § 79 odst. 8 zákona o silničním provozu ve znění účinném od 1. 7. 2006 je k měření rychlosti vozidel oprávněna policie a obecní policie, přičemž obecní policie přitom postupuje v součinnosti s policií.“

„Zákon zde tudíž specifikuje působnost a pravomoc uvedených orgánů ve věcech provozu na veřejných komunikacích, současně však neobsahuje vymezení této konkrétní pravomoci a působnosti ve vztahu k jinému orgánu veřejné správy a neobsahuje ani zákonné zmocnění pro přenesení výkonu tohoto výseku veřejné správy, ať již na některou z osob veřejného práva či na subjekt od osob veřejného práva odlišný, tedy na fyzické osoby nebo právnické osoby soukromého práva. Pro účely řízení ve věcech provozu na pozemních komunikacích, a logicky též v řízení o přestupcích spáchaných porušením zákona o silničním provozu, je tedy pro orgány veřejné správy určující měření rychlosti vozidla Policií ČR či obecní policii.“ Takto je to uvedeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu při kasační stížnosti kraje, že Krajský soud rozesílané pokuty městy označil jako nezákonné. Nejvyšší kasační soud tudíž potvrdil správnost usnesení Krajského soudu.

V rozsudku se dále uvádí:  „Zákon v tomto případě stanoví, že důkazní prostředky spočívající v měření rychlosti vozidel musí být předmětem činnosti policie či obecní policie. Důkaz, jímž byl doklad o úředním měření pořízený soukromou společností, jenž byl podkladem pro závěr o spáchání přestupku účastníka řízení, tak nebyl získán v souladu s právními předpisy, a nebylo proto možno jej v předmětném řízení o přestupku zákonným způsobem použít.“

Co tedy dodat? Pokud se nad mým nesouhlasem se zřízením dvou úsekových měření rychlosti vozidel rozpoutala diskuze, bylo třeba se podívat na samou podstatu věci. Rada města, jak vyplývá ze zápisu, hodlá pověřit soukromou společnost na vyhodnocování nasbíraných dat z oněch dvou radarových zařízeních a teprve poté by tato data předala městské policii, která by rozesílala pokuty. Tímto rozhodnutím však rada města porušuje flagrantně zákon a pokuty by byly nejen nezákonné, ale také nevymahatelné. Jak se dále uvádí v rozsudku Nejvyššího správního soudu, veškeré náklady na soudní řízení, právní zastoupení a všechny náklady spojené se soudním řízením nese viník, v tomto případě by to bylo město, pokud by se pokutovaný řidič obrátil na soud.

Domnívám se proto, že s ustanovením uvedených paragrafů se rada města neseznámila, a proto se usnesla, že provozováním a sběrem dat projíždějících řidičů hodlá pověřit soukromou firmu, přičemž z ustanovení zákona zcela jasně vyplývá, že měření rychlosti, a to i ze stacionárních radarů, smí provádět pouze Policie ČR a Městská policie, ta ovšem za plné součinnosti s PČR. Není tudíž důležité diskutovat o umístění či potřebnosti úsekových radarů ve městě, ale především o dodržování zákonů této země.

Vladimír Kapal