Město očima nezávislého člověka

Glosy satirika o městě

25.07.2014 12:28

Tentokrát musím, pane Kapale, magistrát a jeho úředníky vřele pochválit.

Zač že?

Za to, že na budování vědeckého kapitalismu v Brabolu systematicky poskytuje práci firmě/ám našich duševně slabších spoluobčanů. Ti tak mají možnost si vydělat nějakou činností a nezáviset pouze na sociálních dávkách. ...

Sláva mu, on je pašák a piškumpré a župajdá! Hlavně se všechno musí stihnout zadat ještě před volbami a pojistit nezměnitelnými smlouvami.

Musí to být někdy trochu hodně složité. Třeba když v „projektu“ stavby Šnaps Elysée zapomněli na ten kanál v protitankovém zákopu (je to Muster 1939 nebo 44?) před miniminiminiobchůdečky.

Ale ten dobrý pocit lidumilí je jistě k nezaplacení; také je nikdo k zaplacení nebude nutit, bohužel. Jeho jasnost úředník pak rád trošinečku zalže o tom, že tam je havárie kanalizace, když kopou popáté na stejném místě. Nebo jindy s úsměvem že prý havárie vodovodu, když potřebují zavřít vodu na celé dopoledne, aby stihli spojit dvě trubky jednou přírubou. Či že je třeba rekonstrovat teplovodní vedení, neboť to že bylo postaveno už v předhistorických šedesátých letech (že tak brzy, to byl ten komunistický šlendrián, protože sídliště bylo budováno až na přelomu let sedmdesátých a osmdesátých; nebo že by někdo dělal z občanů prostě sprostě blbce?). Básnivou fantazií prodchnutou tvůrčí magistrátní PR praxi zřejmě onen ouředlník okoukal z odůvodnění zničení zámecké aleje, čtyřiceti sedmi parádních stromů, údajně kvůli tomu, že byly shnilé. Byly. Dva. Pečovat o ně arborista a ne dřevořezníci, vydržely by ještě padesát let.

Nebyla to snad havárie, že nemohli najít, kam kanál zapojit? Nebo že tam byla několikrát překopnuta trubka ve strašné situaci, kdy - teprve při šestém výkopu (ještě je tam dlažba na hromadě na trávníku) - zjistili, že vodovodní roura vede pod Ponorku, jak si mi postěžoval pan stavební dozorce? (Logicky přece měla vést kolem nádraží na její střechu, ne?) Nebo že je výměna teplovodů dobrý kšeft? (A co jiného než nezřízený kšeft mají být šílené patrové garáže uprostřed sídliště místo dětského hřiště, zatímco si magistrát zabral polovinu parkovacích míst na náměstí pro sebe a zadarmíko!) Item na rovině u cesty v parku zbytečné leč pohodlné kácení stromů za víc než slušné peníze a dřevo taktéž gratis?

Též je nutno ocenit, že u toho nového kanálu ve spojovací uličce mezi Pražskou a Lipovou neudělali žádnou kanálovou mříž. Totalitní komunistické normy omezující Podnikání už dávno neplatí. A bylo to rozhodnutí tvůrčí, promyšlené, co jim hlava stačila. Má to zamezit tomu, aby nepřizpůsobiví Češi ty mříže ukradli a ohrozili holými šachtami občany na životech. Nakonec při nedávné bouřce všechna ta voda bez problému (i s bahnem) stekla do toho jediného zbylého totalitního kanálu na Lipové naproti popelnicím, do kterých místní spořiví domkáři v noci městské policii pod nosem přivážejí své odpadky. A že trochu zaneřádila zaparkovaná auta? Božíčku, provozovatelé myček taky chtějí z něčeho žít. Bahno, co zůstalo na ulici, uschne, vítr je rozfouká do přilehlých bytů a plic a bude čisto, jak v pokojíčku.

A což teprve pracovní intenzita. Ta je přímo exemplární. Často trvá i čtyři hodiny denně. Za polárním kruhem to zanedlouho bude „od nevydýš do nevydýš“.

Někdy dokonce objeví postup tak sofistikovaný, že to rozum nepochopí. Jako když v té spojovací uličce vytvořili souvislou řadu deset centimetrů hlubokých dolíků. No jen to zkuste udělat. A oni jen tak levou zadní, jako ostatně všechno.

A jak se starají o zachování zeleně. Koncem května si všimli, že se do zákopu od Šipky přes doubek u chodníku nedostanou. Vykopali ho, aby mu neublížili. Na multikáře ho slavnostně převezli na louku za domem 1498 a zasadili ho tam. I brlením ho opatřili. (Vícepráce?) Copak oni mohou za to, že byl červen a stromek byl v plném růstu? Přece mu nebudou zakracovat větve, stačí, že mu ukopali kořeny, chudáčkovi. Dokonce ho po třech nedělích i zalili. Neměl právo uschnout, změkčilec, při té usilovné péči.

Při takovém ušlechtilém zapojování našich duševně zaostalejších spoluobčanů přece ovčané rádi omluví, když něco nevyjde.

Jako třeba nedávno, když nedočkavi další tvůrčí práce omylem uzavřeli Pražskou ulici a nasměrovali tak všechna auta, jež se snažila dostat z jihozápadu na severozápad, do sídliště u nádraží. 15. května mezi třetí a čtvrtou hodinou odpoledne Lipovou ulicí ke kinu projelo 184 aut! Jiní by museli jezdit na autokros daleko, tady to měli rezidenti doma pod okny a zdarma.

Ještě teď místní znalci nebo bludní cizinci se tu občas pokoušejí sídlištěm projet. Sem tam i nějaký náklaďák, protože chce buď ušetřit šest metrů cesty anebo prostě neví, že se dá zavřená ulice objet přes náměstí. Tabule, že je křižovatka nějakých jmenovaných ulic uzavřena, většině šoférů totiž podává klasickou domorodeckou radu: „Pojedete támdlenc napravo rovnou doleva až k plešatýmu Říhovi, tam zahnete jako k Říhovi zrzavýmu, ale eště než tam dojedete u Frankenštajnů odbočíte, vyhnete se Kropšláku, a pak už jste skoro tam.“

Možná by se durdila chudinka policistka, které se tehdy v pátek odpoledne po zřízení zábran s nasazením života zoufale pokoušela regulováním po vzoru rynečních semafórů zdržovat průjezdy vozidel křižovatkou u Sokolovny. Leč to je přece její práce. Pořád bezpečnější než zastavovat městem chráněné fetmeny odjíždějící z místních heren. (Zlé jazyky, jimž tradičně nevěřím ani ň, mluví o jakémsi blahodění z výnosů provozování hazardu. Podobně zlovolně a naprosto nepravdivě, jako o nedávném něčem jako honoráři za souhlas při hlasování o směně téměř bezcenného (ale s „tržní cenou“ uměle navýšenou tím, jak za sousední nemocniční louku město zaplatilo sumu přímo nehoráznou) zpustlého zahradnictví za zahrádkářskou kolonii na Zápské. Přece si zástupce develumpera na zasedání musel napsat do sešitku jména těch, kdo hlasovali kladně, protože to jsou lidé, jimž záleží na blahu občanů, což se musí ocenit. Vůbec tu nešlo o obálky. Bez nich. Ostatně zahrádkářům přece taky z dobrého srdce slíbili jako náhradu za zničenou práci sotva pár fufníků.)

Možná se budou rozčilovat rezidenti z Tyršovy, jak jim tam tehdy naprosto zbytečně zakázali parkovat. Ale, ruku na srdce, co je to proti té radosti duševně postižených, že se jejich firmě dostalo práce a reklamy, taktéž nezanedbatelného výdělku. Taky výrobce dopravních značek spojených s regulací provozu si spoluužívá rozvoje a Brabol má konečně nějaké význačné prvenství: dozajista největší koncentraci značek na jednoho obyvatele ve východní Evropě a přilehlých světadílech. To zaplatí v Bruseli, ne? Z našich peněz, které jsme tam odvedli. Vlastně z toho zbytku, který nespotřebuje Hunie vzájemné hospodářské pomoci na úřadování kolem rozdělování „evropských“ dotací.

Někdo nelidský a nepřející by mluvil o Kocourkově, jiný přímo o tom Blbákově, ale - upřímně - vždyť se toho v našich drazemilovaných Přenosných Nekvasinách zase tolik nestalo. Možná se bude někdy v Pražské pracovat nebo jako obvykle nesmyslně řádit, tak je logicky třeba z ní vyloučit veškerý provoz. Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek nebo na příští decennium, ne?

Ostatně sotva omyl zjistili, ihned na rychtě přijali příslušná opatření, ulice zbytečně zavřená a občanům zbytečně komplikující život byla bleskově už po týdnu od rozpoznání omylu opět otevřena, vymyslelo se zdůvodnění, vytiskly se nové jízdní řády a bylo. Změna je život. Občanům se omluvit? Prosím vás! To jen staří hloupí sedláci se omlouvali dobytku.

Pokud se některý z řidičů autobusů z neustálých změn zframfrní, slabějimyslná firma ho zaměstná a on tam jako blázen pravděpodobně získá dokonce některý vyšší post. Na místě generálního místomanažera bude po vzoru magistrátu otravovat nebo ohrožovat několikrát víc lidí, než jako šofér. Takže růst bude zajištěn.

A votode.

Piškumpré a hujaja.

Zdraví Vladimír Henžlík

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.