Město očima nezávislého člověka

I krása patří k životu, nezapomínejme na ni

12.08.2013 11:52

Bývaly doby, kdy se čekaly fronty na nové knihy. Bývaly i doby, kdy se houfně chodilo na výstavy, na koncerty, prostě za kulturou všeobecně. Ty doby jsou pryč, bohužel. Kina se většinou ruší, hudebníkům schází invence, na koncerty krásné hudby chodí již jen skuteční fajnšmekři. I návštěvy našich nádherných hradů, zámků a měst lidé omezili, vstupné jsou vysoká a lidé šetří kde se dá. A první na řadu přišla kultura.

Máme v naší krásné zemi řadu měst, která stojí za návštěvu a prohlídku. Jedním z takových měst je Český Krumlov. Po právu je historické centrum tohoto nádherného města zařazeno do seznamu UNESCA. Jezdíme tam poměrně často a stále objevujeme nová a nová nádherná místa a zákoutí, mnohdy i tam, kam běžný návštěvník nechodí.

Naposledy jsme tam byli minulý týden. Bylo teplo, slunce pálilo a město bylo plné lidí. Čeština však byla slyšet jen občas, nejvíce lidí bylo z Japonska. Fotoaparáty cvakaly, ti malinkatí lidé pobíhali jak mravenci v lese a jejich brebentění bylo slyšet všude. Šli se podívat snad do všech krámků, galérií a na výstavy, prostě Japonci chtěli poznat z Českého Krumlova naprosto všechno.

Kam však jejich kroky nevedly, možná proto, že se muselo zajít nejdříve na nádvoří nádherného středověkého domu, byla galérie Městské knihovny. Udělali chybu, my jsme tam zašli. A nelitovali jsme, v galérii právě probíhala výstava skvělé malířky Evy Karmazínové. Ve své tvorbě se věnuje rozličným malířským technikám a stylům. Hned ve vchodu nás okouzlily obrazy života prostých lidí na Srílance a Zanzibaru, kam se malířka zajela podívat a z jejího putování vznikly nádherné obrazy.

 

Významnou část výstavy této obyvatelky Krumlova tvořily obrazy jejího milovaného města. V každém ročním období, rozličné náměty, jedním slovem, v jejich obrazech je vidět láska ke svému městu. Dalšími, velice významnými, náměty jsou nádherné portréty. Malířka v nich prokazuje své mistrovství a vytříbenou techniku, stejně jako v několika nádherných impresionistických obrazech. Pro mne, jako pro milovníka impresionismu, byl tak nejlepším obrazem protest proti převažující plodině na našich polích – řepce. Klasická imprese, dojem, vztek, ale i dramatická chvíle těsně před bouřkou. Malířka skvěle zachytila dojem, který na ní, pod temnými a zlověstnými mraky, udělalo řepkové pole. Právě v místech, kde kdysi rostlo nádherně žluté a vlídné obilí.

Náladu Evy Karmazínové v různých obdobích života vystihují i obrazy z jiného ranku – abstrakce. I v nich se zobrazuje duše a cit malířčin, stejně jako na její další lásce, a tou jsou kopie vynikajících barokních mistrů, především Breughela.  

V horkém, až snad příliš horkém, odpoledni byla návštěva výstavy obrazů místní malířky Evy Karmazínové balzámem na přehřátou duši, oázou klidu, chládku, ale především krásy. A tu, jak je známo, k životu přece potřebujeme též.

A mé doporučení? Pokud byste se ještě do konce srpna dostali do nádherného Českého Krumlova, který jsme si se ženou zamilovali, zajděte se podívat do galérie Městské knihovny. Výstava obrazů Evy Karmazínové opravdu stojí za to.

Vladimír Kapal

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.