Město očima nezávislého člověka

Jak podojit město v zakázce na hajzlbábu

11.05.2014 17:38

Již před rokem jsem psal o naprosto předražené a podivné zakázce na provozování veřejného WC na autobusovém nádraží ve Staré Boleslavi. Tehdy se občané na veřejném zastupitelstvu podivovali nad neskutečně vysokou cenou, kterou město bude muset zaplatit tomu, kdo bude zajišťovat provozování tohoto WC, které je navíc v majetku města. Jednalo se přibližně 600 000 Kč za rok. Tenkrát tuto diskusi utnul generál Nekvasil, když prohlásil, že se mohl kdokoliv do výběrového řízení přihlásit a cena tak mohla být nižší. Bohužel se později ukázalo, že místostarosta Nekvasil nezřízeně lhal. Výběrové řízení totiž bylo jen pro firmy z neveřejného seznamu, a nikdo se ho kromě předem dobře připravených a městem oslovených firem nemohl zúčastnit. O tom, že zakázka byla předražená, nemůže být sporu. Řada lidí těžce pracujících v místních fabrikách za mzdy okolo 10-15 tisíc Kč čistého mi dala za pravdu, že by klidně šla klidně dělat lehkou práci na staroboleslavské veřejné záchodky za tyto peníze okamžitě. O důchodcích potřebných přivýdělku už ani nemluvím. Další náklady jako čisticí prostředky a toaletní papír jsou pak již bagatelní položkou. Zas takový provoz na těchto záchodech není.

Rok ale uběhl a zakázka se dostala na stůl znovu. Byla dokonce vypsána rovnou na další dva roky. Člověk by si řekl, že město tuto věcnou kritiku vezme v potaz a pokusí se tuto zakázku provést jaksi transparentněji a otevřeněji, s cílem opravdu celé provozování veřejných WC maximálně zlevnit. Bohužel tomu bylo přesně naopak. Výběrového řízení se opět nemohl zúčastnit obyčejný smrtelník. Opět byly osloveny jen předem připravené firmy z neveřejného tajeného seznamu.  Dopadlo to, jak to dopadnout muselo. Výběrového řízení na naprosto primitivní činnost umývání záchodů se tak zúčastnily pouze dvě firmy KOMWEG  a AVE, protože ta oslovená třetí firma sama odstoupila. A to je přesně to správné podhoubí pro tak přemrštěnou vysoutěženou cenu, která se opět přiblížila k částce 600 000 Kč ročně.  Tato zakázka tak splňuje všechny znaky pro to, aby se mohlo spekulovat o tom, jestli není nějak zmanipulovaná. Zmanipulované zakázky přitom mají podobný scénář. Základem je, aby se nikdo poctivý s úmyslem tlačit cenu dolů nemohl výběrového řízení vůbec zúčastnit. K tomu slouží neveřejný seznam firem – soutěžit mohou jen městem oslovené a předem připravené většinou s radnicí spřízněné firmy. Oslovených firem je co nejméně, dejme tomu tři. Firmy se spolu domluví na dalším postupu a zakázku si rozdělí (někdo dostane zakázku, někdo peníze nebo jinou zakázku v jiném městě). Aby to nebylo tak podezřelé, tak jedna firma z výběrového řízení odstoupí a nakonec si to naoko o zakázku rozdají pouze dvě firmy, aby mohl být splněn zákon a určen vítěz. Výsledek je nepřiměřená cena. Vše je podle zákona a všichni jsou spokojeni. Tratí přece město, ne? Vězte, že podobnost tohoto příkladu s naší zakázkou na veřejné WC je jen čistě náhodná.

Kdyby se město a jeho představitelé chtěli chovat s úmyslem řádného hospodáře, jistě by mohli postupovat jinak. Možností je víc. Buď vyhlásit otevřené férové výběrové řízení, nebo provozovat veřejné záchodky vlastní silou – někoho zaměstnat. Vždyť na tuto práci stačí třeba i invalida, kterého když zaměstnáte, tak na něho lze čerpat slušné dotace. Jeho práce je pak prakticky zadarmo. Pokud toto řešení využije soukromá firma, která zakázku vyhrála – má prakticky bezstarostný krásný zisk za nic, navíc garantovaný na dva roky dopředu. A o to zřejmě tomuto vedení města jde. Věc v gesci místostarosty Nekvasila tak musela být dotažena až do konce. Proto se rada města rozhodla hlasy starosty Přenosila, radního Emra a generála Nekvasila uzavřít smlouvu s firmou KOMWEG s.r.o. a uvést tuto předraženou zakázku v chod. Kdo čtvrtý z rady tuto „prasečinku“ podpořil, se zápis nezmiňuje.

Celé to ukazuje na letargii části představitelů města, které se snaží před blížícími se volbami urvat, co se dá i na zdánlivě menších zakázkách. Teď na radnici frčí politika typu spálené země. Někteří už moc dobře vědí, že už si nevrznou.  Jsou zprofanovaní a neoblíbení až hrůza. Ukázalo se také, jak hluboko může klesnout důstojník armády, bývalý náčelník generálního štábu armády Nekvasil, kterému zřejmě stojí za to podojit město v naprosto předražené zakázce na hajzlbábu.

Lukáš Peldřimovský

 

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.