Město očima nezávislého člověka

Jak to vlastně je s poplatky za těžbu písku?

31.05.2012 11:20

Město podepsalo v roce 1999 s těžařskou firmou Tapas Borek smlouvu o spolupráci. Následovalo několik dodatků a podle posledního z nich vyplývalo, že Tapas Borek bude platit městu určitý poplatek z těžby. 

Ani v rozpočtu města pro rok 2011, který současné zastupitelstvo schvalovalo, ale ani v rozpočtu města na rok letošní, nebyly tyto poplatky explicitně uvedeny. Proto mě pověřilo MO ČSSD, abych tok finančních prostředků plynoucích do městské kasy za Tapasu zjistil. 

Položil jsem proto starostovi města Ondřeji Přenosilovi tyto otázky: Kolik peněz do rozpočtu města plynulo od podepsání dodatku. Do které kapitoly peníze šly. Proč nebyly v rozpočtu specielně vyznačeny jako například příjmy z provozování kina a letního kina. A na co byly použity. 

Po čase mi přišel mail od vedoucí finančního odboru města Jitky Jindrové v tomto doslovném znění:

„Dobrý den, na základě příkazu pana starosty vám zasílám příjmy od Tapasu Borek. Jedná se o nájem pozemku a procento z tuny dobývaného písku (v účetnictví nerozlišeno). V roce 2009 byl nájem kompenzován výstavbou nové cesty, v lednu roku 2012 přišel příjem ještě za rok 2011.

Jitka Jindrová“

 

Následovala přiložená tabulka.

Rok 2002 – 364.032 Kč

       2003 – 100.000 Kč

       2004 – 100.000 Kč

       2005 – 100.000 Kč

       2006 – 207.400 Kč

       2007 – 294.185 Kč

       2008 – 231.463 Kč

       2009 – 46.800 Kč

       2010 – 287.200 Kč

       2011 – 133.690 Kč

       2012 – 256.000 Kč

Od roku 2002 tudíž přišlo od Tapasu Borek do městského rozpočtu 2.120.770 Kč. 

Na otázku, do které kapitoly peníze docházely jsem odpověď nedostal, stejně jako na otázku, proč nebyly příjmy z Tapasu Borek specielně vyznačeny, ale ani kam šly. V rozpočtu tedy byly zařazeny do kapitoly příjmy z pronájmu a byly součástí rozpočtu. 

Při místním šetření o rozšíření těžby písku v budově bývalých jatek, jehož pozemek má Tapas oplocený, prohlásil jednatel firmy, že těžba písku v posledních letech ekonomické recese výrazně poklesla. Pokud však srovnám dodanou tabulku, není jasné jak je možné, že v letech 2003 až 2005, kdy byl stavební boom a potřeba písku byla vysoká, byly poplatky, počítané v procentech z vytěžené tuny písku, daleko nižší nežli v letech, kdy stavební činnost, a tím i potřeba písku, rapidně poklesla.  

Dále mi bylo po místním šetření jednou z účastnic místního šetření oznámeno, že pozemky, které má Tapas Borek pronajaty od města leží na úplně jiném místě, nežli které má firma oploceny a kde má umístěno rypadlo. 

Chtěl jsem tuto skutečnost přesně zjišťovat, ale po informaci, že město pověřilo místostarostu Jiřího Nekvasila, aby požádal Českou republiku o zrušení výhradního těžebního ložiska písku podél Mělnické ulice, jsem od záměru zjišťovat přesné umístění městských pozemků v této lokalitě zatím upustil pro časovou náročnost. Počkám si až na informaci, jak město se žádostí na zrušení výhradního těžebního ložiska uspěje. 

Na zmiňovaném místním šetření v bývalých jatkách v Mělnické byla přítomna i další z majitelek sousedních pozemků doktorka Mojžíšová. Ta mi oznámila, že již v osmdesátých letech požádala o provedení geologického průzkumu mocnosti ložiska písku v oblasti Mělnické a výsledek byl překvapivý. Podle tohoto průzkumu je v těchto místech mocnost písku pouze od metru a půl do čtyř metrů, tudíž se jedná o velmi nevýznamné ložisko, což by mohlo žádosti města napomoci. 

Fakt, že o velmi malé mocnosti ložiska věděl i jednatel těžařské firmy, svědčila i jeho odpověď na otázku právníka jednoho z občanských sdružení, proč po eventuelním vytěžení ložiska u Mělnické nebude ponecháno jezero sloužící k rekreačním účelům občanům města. Jednatel firmy tehdy odpověděl, že by se jednalo o velmi mělké jezero, kde by voda zahnívala a druhým faktem proti jezeru byl požadavek města, aby tato lokalita byla zavezena a zalesněna. 

Je všeobecně známo, že se dnes daleko více nežli na těžbě písku vydělává na zavážení vytěženého prostoru, takže se firmě s největší pravděpodobností více nežli o písek jednalo o zavážku vytěženého prostoru. 

Stejný faktor, tedy zisk ze zavážky, zřejmě vedl firmu k úmyslu vzniku velkého protihlukového valu, podobnému tomu, který je podél dálnice. Ohromné množství materiálu, který se do valu vejde, je jistý příjem, navíc bez velkých provozních nákladů. 

Firma Tapas Borek však žádost o výstavbu valu ze Stavebního úřadu stáhla, jak bylo řečeno na zmiňovaném místním šetření, takže zatím pro obyvatele Staré Boleslavi zvýšený provoz těžkých kamionů nehrozí.

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.