Jsem proti zvyšování ceny za vodné a stočné

V roce 2010 jsme měli ve městě srovnatelné ceny za vodné a stočné například s Čelákovicemi. Jenomže tam odebírají sto procent vody z Káraného, u nás máme pět vlastních vrtů s poměrně mohutnou průtokovou rychlostí. Spuštění těchto vrtů před několika lety způsobilo pokles vody ve studních mnoha Staroboleslaváků a u některých dokonce došlo k jejich úplnému vyschnutí. Velmi jsem se o to tehdy zajímal a dozvěděl se, že se z vrtů Na Praporci, jsou tam tři, čerpá z každého z nich sedmnáct litrů za vteřinu. Zbylé dva vrty u Motorletu jsou o něco slabší. Již tehdy jsem se stavěl proti zvyšování ceny za vodu a stočné, protože jsem je považoval za pouhé vydělávání města. Ještě horší situace je u stočného, to totiž musí platit i lidé, kteří používají vlastní studnu a nikoliv měřenou městskou vodu. Zjistil jsem tehdy na ministerstvu zemědělství, jak to s výpočtem směrného čísla na úhradu stočného je. Sice jsem to již tenkrát zveřejnil, ale stojí to za zopakování. Kdysi, ještě hluboko za Husákova režimu, se konala světová konference o životní úrovni na Islandu. Jeden z parametrů úrovně životní úrovně byla i spotřeba vody. A městských vodovodů tehdy bylo v republice málo, většinou se brala voda ze studní. A tak se, abychom byli na špičce, zvedlo třistakrát množství skutečně odkanalizované vody. Nikomu to tehdy nevadilo, cena za kubík v roce 1973 byla 0,07 Kč, tehdy ještě Kčs. Přišla privatizace vodovodů a kanalizace a cena začala skokově a neuvěřitelně vzrůstat.  Nikomu nevadilo, že směrné číslo na výpočet stočného je nesmyslné, platit musí všichni. A tak se stalo, že nyní lidé platí za odkanalizování dvaceti pěti kubíků za čtvrtletí a osobu. Tolik vody, především starší lidé bez dětí, ani nemohou spotřebovat. Ale platit musí. A právě v obou variantách návrhu změny ceny vodného a stočného se nejvíce zdražovalo u stočného. To totiž musí platit všichni, kdo mají zavedenu kanalizaci a město tak vydělá.

Píši tyto řádky v neděli 6. března, tedy den před zasedáním zastupitelstva, kde se vodné a stočné bude projednávat, takže nevím, na jaké ceně se zastupitelé shodnou. Ale sám za sebe slibuji, že budu hlasovat pro zachování ceny z roku 2010. Město by, podle mého názoru, mělo být pro lidi a nikoliv, aby zde byli lidé pro město a jeho kasu. Ušetřit se přece dá jinde, aby se nemuseli odírat lidé.