Jsou lékaři v právu?

Akce „Děkujeme, odcházíme“ rozdělila náš národ na 3 skupiny. Jedna jim fandí, druhá je odsuzuje a třetí je to jedno. A tak jsem přemýšlele, ke které skupině patřím já a proč. Proto jsem se nad vzniklou situací zamyslela v trochu širších souvislostech.

Srovnejme si práci, odpovědnost, nutné vzdělání, potřebné zkušenosti a zásluhy lékařů, kteří mají ve svých rukou to nejcennější – naše zdraví a životy a na druhé straně práci a odpovědnost našich politiků.

Když udělá chybu lékař, ať již z neznalosti, únavy nebo je to souhra nešťastných náhod, nese většinou její důsledky celý život. V některých případech právní nebo alespoň výčitky ve svém svědomí. Co se ale stane politikovi, když udělá chybu, NIC.

Když se dívám na přenosy z jednání Poslanecké sněmovny, chce se mi smát i brečet současně. Tam nejde o blaho lidu, naší země, o naší budoucnost. Tam jde jen a jen o stranické a osobní zájmy. Vzájemné napadání, vulgarita, nezájem vyslechnout názor druhého, lhostejnost a arogance. I tak se dá stručně charakterizovat morálka většiny našich zákonodárců. A co za to? Velice slušné platy a nulová odpovědnost. Proč i naši politici nemohou být potrestání, když udělají chybu, tak jako každý jiný zaměstnanec?

Ze všech stran slyšíme, že nejsou peníze a že se musí šetřit. To jsem schopná pochopit. Ale již nechápu, proč se nedělá něco pro to, aby se získaly a to ne jen tím, že se šetří. Proč se např. neuzákoní, že všichni občané nad 18 let musí přiznat svůj majetek, včetně toho v zahraničí? Možná bychom se divili, kolik občanů vlastní jako bílí koně nemovitosti, na které by si nikdy nevydělali. Tak že je asi koupil někdo jiný za nezdaněné peníze, že? Proč se náš stát zbavuje posledního zbytku svého majetku? No asi proto, aby si zase někdo za „malé všimné“ koupil třeba byt na Floridě? Proč se nezmění zákon o obcích a neuzákoní se, že veškeré nákupy např. nad 20.000,-Kč musí být formou výběrového řízení a zprůhledněné jasnými pravidly? 

Také nechápu, proč má naše malá země tolik zdravotních pojišťoven? Každá z nich má své budovy a jistě dobře placený management. Není to zbytečné? Kde se berou na činnost a provoz těchto pojišťoven peníze? Nebylo by lepší mít jednu zdravotní pojišťovnu se 100% kontrolou státu a ušetřit tím mnoho peněz, které ve zdravotnictví chybí? A tak bych mohla pokračovat. Nečinnost nebo spíš prospěchářská činnost našich zákonodárců nedělá nic pro získávání peněz, ba naopak vede k zcela opačnému cíly. Dál podporuje rozkrádání, lobbing a korupci. Jen za posledních pár let náš stát v neprůhledných zakázkách přišel o desítky miliard.

A když už se najde někdo, kdo na korupci upozorní, tak se naopak označí jako viník, potrestá se a vše se ututlá, zamete pod koberec a jede se dál.

Nedávno zveřejněné informace týkající se podivné zakázky ve výši 766 miliónů bez výběrového řízení na ozvučení akcí pořádaných v rámci českého předsednictví EU jasně dokreslují dnešní dobu a morálku našich politiků. V každé normální organizaci platí pravidla, každý ví jaké má kompetence a co si smí dovolit. Pokud toto poruší, nese veškeré důsledky. Skutečně si neumím představit, že šéf firmy nebude vědět o tak zásadních informacích, jako podepisování smluv za velké peníze. Vždyť on přeci ručí státu za svoji firmu a zodpovídá se mu. Ne tak v nejvyšších kruzích. Někdo domluvil obchod za stamiliony, ale najednou se neví, kdo za to má nést odpovědnost a kdo to měl v kompetenci. A zase se nic nestane. Jen si tak myslím, kolik takovýchto pro někoho výhodných obchodů naši politici uskutečnili a o kolik peněz náš stát okradli. Snad to raději ani vědět.nechci.

A tak se vracím k začátku tohoto zamyšlení. Jistě se nedá říct, že všichni lékaři pracují nebo se chovají tak, jak bychom si přáli a očekávali. I přesto si ale práce lékařů vážím a obdivuji ji. Ale jak je to s politiky? Samozřejmě, že bez nich to také nejde, ale i u nich bych očekávala, že si jejich práce a jich samotných budu mít za co vážit. Na rozdíl od lékařů oni mají svoje teplá místečka a tučné platy ne svoji zásluhou, ale zásluhou nás, protože my jsme jim dali hlasy. Na to ale okamžitě zapomněli. Lékaři museli dlouho a tvrdě studovat a pracovat, než se postavili před svého prvního pacienta.

Již jste si někdy odpověděli na otázku, zda by vás zajímalo, jaký plat má lékař, když budete nutně potřebovat jeho pomoc a vám nebo někomu blízkému půjde o život? Domnívám se, že odpověď je jasná. Jediné, co nás v takový okamžik zajímá je, aby nám pomohl. K tomu ale potřebuje znalosti a zkušenosti, špičkové vybavení a také vnitřní klid a spokojenost, k čemuž bezesporu patří i odpovídající finanční ohodnocení jeho zodpovědné a náročné práce.

Položila jsem mnoho otázek a vím, že naše současná politická garnitura na ně odpověď nepřinese. Všichni stále hlásají protikorupční nadšení, ale vyřešit ve skutečnosti nic nechtějí. Téměř všichni mají nějaký ten hříšek, někdo větší, někdo menší. A tak pokud by ukázali na nějakého skutečného viníka, tak moc dobře vědí, že ten zná další provinilce a ti zase další a strhla by se lavina, která by je všechny smetla.

A proto, vážení páni doktoři, přeji Vám, aby jste svůj boj dovedli k vítěznému cíli ve prospěch Vás a tím i nás.

                                                                                             Dagmar Altmanová