Komunistickou asanaci vystřídal čistý stůl

Za minulého režimu tajná STB vymyslela akci proti tehdejším odpůrcům a kritikům režimu s názvem asanace. Při ní byli dehonestováni lidé, kteří s tehdejším režimem nesouhlasili, byli vyhazováni z práce, nuceni k emigraci a všemožně jim byl znepříjemňován život, například i tím, že byli opakovaně zatýkáni, vyslýcháni a lustrováni při každé příležitosti.

Dnes už STB nemáme, místo ní nastoupila BIS. Název se změnil, praktiky nikoliv, jen byly zmodernizovány, daleko více propracovány a zapojil se do její práce internet. Dříve se spolupracovníci STB získávali vyhrožováním, nucením a vydíráním, například tím, že se lidem oznámilo, že pokud nepodepíší spolupráci vázacím aktem, jejich děti nebudou smět studovat. Dnes se praktiky změnily i v této oblasti, dnes se podá inzerát a lidem, kteří nemají příliš dobré finanční příjmy, se nabízí přivýdělek práskáním a špiclováním spoluobčanů. V tom inzerátu se požadovaly minimálně tři tisíce spolupracovníků, ale kolik jich bylo nakonec pro spolupráci získáno, se samozřejmě neví. Inu, nihil novum sub sole.

Podívejme se na současnou akci proti těm, kdož říkají pravdu, kdož nechtějí přijímat ohlupovací informace z mainstreamových médií vlastněných cizím kapitálem, a to včetně veřejnoprávní televize a rozhlasu. Je nazvána operací Čistý stůl. I z mainstreamu jsme se mohli dozvědět, že byla utvořena skupina třiceti operativců na boj proti tak zvaným proruským serverům a médiím. Proč proruským? Protože každý, kdo nesouhlasí s politikou této zaprodané vlády a jejím proimigračním snahám, každý, kdo nesouhlasí s nasouváním totalitního amerického vlivu, viz Lisabonská smlouva, Mastrichtská dohoda a připravovaná smlouva TTIP, která by z ČR udělala již naprosto nepokrytou kolonii USA, je buď proruským, nebo dokonce ruským agentem, placeným Ruskem. Zkrátka, za minulého režimu byl nepřítelem západ, nyní ho vystřídal východ. A ten, kdo se na svět dívá nezávislýma očima, je podezřelý, nejlépe rovnou agent.

A konečně se dostávám k samotné akci Čistý stůl. Tato akce je v gesci okruhu BIS pro tak zvaného vnitřního nepřítele, pro normálního člověka je vnitřním nepřítelem každý, kdo například nesouhlasí s demonstrativními konvoji americké armády projíždějícími Česko. Akce má několik etap. V etapě číslo 1 se rozvinou mohutné mediální kampaně proti vybraným cílům, pomocí placených diskutérů na různých internetových stránkách a sociálních sítích, se budou tak zvaní proruští opozičníci dehonestovat tím nejhrubším způsobem. Cíl je jednoznačný. Pomocí tak zvaného veřejného mínění, samozřejmě reprezentované dílem velice hloupými sluníčkáři, kteří vůbec nevědí, nebo nechtějí vědět, co se na nás chystá, nebo dokonce placenými lidmi, se bude na vybrané cíle zvracet, nadávat a ponižovat je takovým způsobem, aby cílová skupina vybraných lidí, serverů a médií, byla natolik znechucena, že se svou činností, pro svůj vnitřní klid, přestane.

Příkladem, a to ještě dávno před započetím akce Čistý stůl, může být dehonestace a nakonec i zákaz původní Dělnické strany, nyní má velice složitou situaci, aby se mohla dostat zpět do volitelných pozic. Dehonestace zapůsobila, lidé této straně již nevěří. Předzvěstí akce Čistý stůl byla akce americké ambasády proti prezidentu republiky, ten je samozřejmě i cílem této akce, což vidíme na tom, jak se jeho dehonestace v posledních týdnech zvýšila. Nejen, že na prezidenta kydá hnůj pražská kavárna a umělci, kteří by asi byli rádi pod otrokářskou knutou USA nebo snad dokonce pod zákonem šaríja, ale přidávají se i sportovci, kteří o politice asi příliš nevědí.

Druhou etapou by mělo být vyhledání a dokonce vykonstruování hospodářských, účetních a formálních pochybení včetně marginálních maličkostí uvnitř stran či spolku, které může vyústit až k pozastavení jejich činnosti. Etapy se samozřejmě prolínají. Vidíme to již u dvanácti stran a hnutí, které již tomuto nebezpečí z strany BIS čelí, například Okamurovo SPD či Bartošova Národní demokracie, ale je jich celkem dvanáct. O této akci je též informována a plně spolupracuje jak PČR, tak justice. Naprosto stejný scénář jako u estébácké asanace.

Třetí etapou, opět se prolínající, je posunutí represe do trestněprávní roviny. Opět příklad, jak soud s Martinem Konvičkou, tak stíhání Adama Bartoše. Čtvrtá etapa, ale opět to platí v prolínající se rovině všech etap, nastane dle technických možností kladení co největšího počtu překážek k šíření závadových, to znamená pravdivých informací, především prostřednictvím internetu, a to speciálně proti alternativním médiím. Konkrétně co se týče médií, třicetičlenný tým operativců akce Čistý stůl, se soustředí na server Aeronet. cz, který je cílem číslo  jedna a jeho spolupracující média, tedy na Svobodné rádio, jež má se šéfredaktorem pravidelný pořad. Využije se již přijatý zákon Babiše o možnosti cenzurovat internet. Údajně se jedná o hazardní hry, ale v zákoně se nepíše explicitně pouze o serverech nabízejících hazardní hry, nýbrž o závadných serverech, tedy i těch, které se hazardem nezabývají, ale říkají lidem pravdu o tom, co se děje u nás i v Evropě ale i ve světě. Zpočátku to bude vypadat jako občasné vypadávání jejich streamů, později se výpadky prodlouží, aby nakonec, díky Babišově zákonu byly servery zakázány.

Pátým bodem, nikoliv etapou, ale variantou by bylo při vyhrocení situace, například při masivním přílivu migrantů a pácháním jejich strašných činů i na území republiky, čímž by se zvedl odpor obyvatel a nastaly občanské nepokoje, by mohl být vyhlášen, a je již připraveno znění, výjimečný stav a dokonce, po vzoru Švédska, vynechání voleb, nebo jejich masivní zmanipulování. Vidíme, jak to dopadlo s prezidentskou volbou v Rakousku, kde byla tato volba zcela nepokrytě zmanipulována pomocí korespondenčních hlasů, kdy v některých okrscích došlo až k pětisetprocentnímu překročení počtu oprávněných voličů. Podle informací, které jsem získal z dobře informovaných kruhů, které z pochopitelných důvodů nemohu jmenovat, však ve vládnoucích kruzích nepanuje přílišná podpora k odložení parlamentních voleb, zatím, ale v zájmu politických elit je velice reálná snaha o zrušení přímých voleb prezidenta a opětovný návrat k nedemokratické volbě parlamentem, ostatně Marek Benda to již navrhoval.

Z dílny BIS také vyšel termín na plošnou dehonestaci, a všemožnému ztížení provozu tak zvaných závadových serverů. Nazvali to kobercovým náletem, což znamená na všechny, kteří zastávají odlišný názor od pražské kavárny a současné garnitury politiků.

A důkazy, že to již funguje? Mám je z vlastní zkušenosti. Varování Vebnode, u kterého mám ještě do letošního října předplacené Brandýské noviny, na základě stížnosti jedné městské nuly na článek starý snad více nežli rok. Ostatně o této nule se domnívám, že by právě ona mohla přijmout onu nabídku z inzerátu na nábor spolupracovníků BIS z řad veřejnosti, této nule by se zřejmě hodil jakýkoliv příjem. To je indicie číslo jedna. Druhý fakt. V Respektu vyšel článek redaktora Ondřeje Kundry, mimochodem o něm již BIS před časem uvedla, že pro jeho naprosto lživé informace je hrozbou pro ČR, ve kterém mi vložil do úst větu, kterou si celou vymyslel i s výrazem, který nikdy nepoužívám a navíc do tohoto článku vložil velkou mou fotografii, kterou se stáhl z internetu z blogu na idnes. Třetí indicie: kolem sídla Svobodného rádia několikrát projela dodávka ČT 1.  Již předtím mne požádala o účinkování v pořadu Reportéři ČT redaktorka Snopová, což jsem, stejně jako Kundrovi odmítl, takže lze očekávat, že se objevíme i v tomto dehonestujícím pořadu, ve kterém budeme zcela jistě nazváni, když ne přímo ruskými agenty, tak alespoň proruským rádiem. Ulicí, slepou ulicí, kde je jen velmi málo domů a všichni znají auta sousedů, najednou projíždějí a otáčejí se auta, která nikdo nezná, a k nikomu nejedou, zato se zastaví před sídlem Svobodného rádia. A to je další indicie. Dokonce se zde začala objevovat i klasická auta policie. A opět se jedou k lesu otočit a pomalu projíždějí kolem. Náhoda? Jestli ano, tak proč se to nedělo dříve?

Poslední informací od pracovníka Manufaktury Vlny byla, že ve Svobodném rádiu nevadí ostatní, pouze já, protože mám nejvíce závadné pořady. Tak uvidím, co na mě vymyslí, ostatně, jsem na to zvyklý z doby jak před, tak po 89 roce. Zkrátka vadil jsem kdysi, vadím i teď, a to jen proto, že nedělám nic jiného, než že říkám pravdu.

Vladimír Kapal