Kuchyně ve Staré Boleslavi definitivně končí

Při veřejném zasedání zastupitelstva ve čtvrtek 5. května se hlasováním zastupitelstva definitivně rozhodlo, že kuchyně při školní jídelně ve Staré Boleslavi koncem školního roku definitivně skončí. Rozhodly o tom hlasy třinácti zastupitelů koalice. Dva další se zdrželi hlasování a proti zrušení kuchyně jsem hlasoval jako jediný zastupitel pouze já. Přítomni tohoto hlasování nebyli omluveni zastupitelé Ondřej Přenosil a Miroslav Emr, oba ODS, Ondřej Synek a v době hlasování již nebyl přítomen ani Stanislav Huml, ČSSD, který ještě před tímto hlasováním odešel z jednání zastupitelstva.

Znamená to, že děti ze staroboleslavských škol budou mít od nového školního roku obědy dovážené z kuchyně při základní škole a mateřské školce v Brandýse v Palachově ulici. V odůvodnění zaznělo, že při předpokládaném navýšení počtu dětí do první třídy by kapacita jídelny nestačila. V současné době je kapacita jídelny 500 dětí a předpokládá se nárůst o padesát dětí v případě, že se podaří ve škole naproti restauraci U Jelena, do konce prázdnin zrealizovat půdní nástavbu dvou tříd, takže by se mělo v jídelně stravovat 520 dětí. Při jednání dále padl argument, že již nyní musí děti obědvat na etapy, přičemž některé děti musí být voděny na procházky, aby se jim čekání na uvolnění jídelny zpříjemnilo.

Na můj argument, že při dovážení obědů z Brandýsa se rodičům dětí staroboleslavských škol zdraží cena za oběd o pět korun, odpověď vedení města zněla, že se nejedná o zdražení obědů, ale o vyrovnání ceny za oběd s cenou, jakou platí rodiče dětí v Brandýse. Z logiky řečeného tudíž vyplývá, že po celá léta byla kuchyně ve školní jídelně ve Staré Boleslavi lacinější, nežli kuchyně v Brandýse. Podle mého názoru se nejedná o žádné vyrovnání ceny, nýbrž jde o normální zdražení obědů pro rodiče dětí ve Staré Boleslavi o zmiňovaných pět korun za jeden oběd.

V budoucnu není vyloučeno, že se bude ve Staré Boleslavi stavět úplně nová školní jídelna včetně kuchyně, a to na místě malého domku vedle školy, který město od soukromého vlastníka vykoupilo už před drahnými lety a do dnešních dnů se s tímto domkem nedělalo nic, a to již po několik minulých volebních období. Domnívám se, že zrušení školní kuchyně mělo nastat až v době, kdy by naprosto nová kuchyně s jídelnou, s dostatečnou kapacitou, již stála a nikoliv v době, kdy se o výstavbě nové jídelny a kuchyně teprve uvažuje. Stejně tak se domnívám, že ve světle těchto informací, neboť až do včerejšího dne jsem vůbec netušil, že by se o výstavbě nové jídelny s kuchyní vůbec uvažovalo, že rušení kuchyně a přestavba jídelny na větší kapacitu odčerpá poměrně významnou část peněz z rozpočtu města, které mohly být použity právě na stavbu jídelny nové.

V argumentech podporujících zrušení kuchyně, neboť slova o slučování s kuchyní v Brandýse, byla pouhou zástěrkou, aby se nemuselo říci naplno, že se kuchyně po šedesáti letech provozu zruší, zazněla i slova o ušetření mezd za tři pracovní místa kuchařek. Opět pouhá zástěrka, neboť mzdy kuchařek nešly z rozpočtu města, nýbrž z rozpočtu kraje, protože jídelna a kuchyně byla právě pod správou kraje.

Bohužel pro děti a jejich rodiče o zrušení rozhodly hlasy zastupitelů, a tak to znamená, že děti budou jíst dovážená jídla a rodiče za ně ještě hlouběji sáhnou do kapsy.

Vladimír Kapal