Město očima nezávislého člověka

Kverulanti a deprivanti jsou všude

01.09.2013 11:14

V každém městě, v každé obci, se najde člověk, který ty ostatní obtěžuje. Tu si stěžuje na sousedy kvůli maličkostem a radnici zaplavuje desítkami dopisů a stížností, jindy zase rozesílá e-maily všem, na koho má adresu, někde chodí na jednání zastupitelstev a dlouhé minuty, spíše však desítky minut, obtěžuje mlácením prázdné slámy. Takový člověk, který si neustále stěžuje, se nazývá kverulant. Člověk, který ví všechno lépe nežli ti ostatní, který má na vše svůj názor, většinou mylný či scestný, ae zároveň je přesvědčen o své genialitě a nadřazenosti, je podle profesora Koukolíka, typickým deprivantem.

Oby typy lidí obtěžují okolí. Většinou se jedná o jedince neúspěšné, kteří v životě mnoho nedokázali, povětšinou nevzdělané, ale o to více ambiciózní, ale každopádně se oba typy lidí dají zařadit mezi škodíče. Škodí svým neustálým obtěžováním, mnohdy, to v případě množství nevyžádaných e-mailů, se dokonce jedná, podle současného trestného řádu, o trestný čin.

I u nás máme takového člověka. Objevil se tady ve městě teprve nedávno, protože za třiadvacet let jsem ho nikdy na veřejných zasedáních zastupitelstev neviděl. A že jsem jich za ta léta absolvoval mnoho. Až v poslední době. Jedná se o člověka, který toho o komunální problematice mnoho neví. Neví vůbec nic ani o politice, která, ať se nám to líbí či nelíbí, v plné míře do komunálních záležitostí též zasahuje. Neumí číst mezi řádky, nezná souvislosti, jen si někde něco přečte, udělá si svůj absolutně mylný názor a papouškuje ho donekonečna.

Typický deprivant. Pro město, pro lidi, neudělal nikdy nic, on to totiž ani neumí, většinou se živí podřadnou prací a trpí všelijakými frustracemi a mindráky. A tak si je léčí naprosto idiotskými námitkami a názory. A hlavně ukazuje, že je nejchytřejší.

Máme ho u nás, bohužel. A zásobuje mne urážejícími maily. Zpočátku, bylo to asi tak před dvěma lety, jsem se s ním snažil komunikovat, protože jsem se chtěl chovat slušně i s takovýmto politováníhodným člověkem, bohužel to nemělo smysl. Oni totiž deprivanti na žádný, byť sebe logičtější argument, nikdy neberou ohled. Nejde jim o diskuzi, jde jim o prezentování vlastní neomylnosti, geniality a výjimečnosti. Netuší přitom, ani totiž nemohou, protože se jedná o psychickou poruchu a profesor Koukolník zná i léčbu, že svými výlevy jenom ukazují na svou omezenost, hloupost a ubohost a především na svou závažnou nemoc.

Nyní jeho maily už vůbec nečtu. Jakmile se mi objeví jeho adresa, zprávu bez otevření mažu. Již několikrát jsem ho nejprve žádal, aby mi nepsal, že jeho názory mne nezajímají. Marně. Nemoc je u tohoto chudáka silnější. A tak píše a píše. Nyní jsem mu pouze oznámil, že se snaží zbytečně, že jeho maily vůbec nečtu. Opět marně. Budu se muset zřejmě poradit s  odborníkem a jeho adresu nějak zablokovat. Jinak se svými hloupostmi nepřestane.

Už několikrát jej umravňoval na schůzích zastupitelů i starosta Přenosil, dokonce mu poradil, aby šel do voleb a jestli by ho lidé zvolili, mohl by to dělat lépe, když je, podle jeho způsobu vyjadřování, nejchytřejší člověk ve městě. Nic platné to nebylo, na příští schůzi byl opět a pindal a pindal nesmysly.

Záměrně neuvádím jeho jméno, neboť přesně ve znění tiskového zákona, pokud není uvedeno jméno, nemusí vydavatel tiskoviny na jeho další textové zvracení reagovat. A já opravdu nemám sebemenší chuť s tímto deprivantem už jakkoliv komunikovat. Uvádím to jenom proto, že jsem přesvědčen, že stejně jako mne, obtěžuje svými maily i ostatní zastupitele a proto má rada. U deprivanta nepomůže nic jiného, nežli naprostá ignorace.

Vladimír Kapal

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.