Město očima nezávislého člověka

Majetek církve – vrátit či nevrátit?

19.02.2012 11:29

Co bylo ukradeno, musí se vrátit zpět. Tak zní argumenty zastánců vrácení majetků církve – především koaličníků Nečase a Kalouska.  Kdybychom se doslova řídili tímto laciným prohlášením, museli bychom vracet majetky například Habsburkům. Nebo proč nevrátit majetky rovnou všem sudetským Němcům? Těm byl majetek také přeci doslova ukraden. Naprosto stejně legálně jako církvi a Habsburkům. Koho by napadlo začít byť jen diskusi na téma vrácení majetku sudeťákům nebo Habsburkům, byl by nemilosrdně smeten. U církví to však jde jak na drátku. To, že pod vedením výše zmíněných pánů se v republice krade vesele čím dál víc a nikdo nic nevrací, je fuk.

Osobně jsem zcela proti tomuto neuváženému rozdávání miliard ze státního rozpočtu. V době krize, neustále vzrůstajících státních dluhů a deficitů veřejných rozpočtů ubírat potřebným a dnes již úzké menšině lidí v podobě církve doslova lít miliardy do chřtánu, je nezodpovědnost.

Nedokážu pochopit, jak může stát krátit dávky například těm, co přišli o práci a celý život si do sociálního systému přispívali a zároveň platit duchovním vesele plat a do budoucna miliardové vyrovnání. A to často duchovním, kteří nemají ani své ovečky. Někde už žádné ani nezbyly. Dalo by se říci, že církev, pokud je skutečně tou hodnou skromnou organizací, by si měla pomoci sama pomocí svých oveček. Už jenom skutečnost, že věřících neustále ubývá nejen u nás i v civilizované Evropě, vyvolává otázku, jestli je církev vůbec k něčemu než k vymývání mozků a oblbování lidí nebo k držení majetků. Když k tomu připočtu různé perverzní skandály duchovních, vypadá to, že z už tak vymírající členské základny nezbude zhola nic – tak proč vracet miliardy několika málo jedincům? K takzvanému vyrovnání s církvemi však hlasy koaličních poslanců pravděpodobně dojde. Nečas, Kalousek a Schwarzenberg se svými “zásluhami“ jistě dostanou do nebe. Možná dostanou i nějaké metály a s největší pravděpodobností i jiné blíže nespecifikované „dárečky“. Když k tomu připočtu naprosto tragické televizní vystoupení ministryně kultury Aleny Hanákové, která vlastně ani neví, co a jak se bude vracet a v televizním pořadu se před celým národem při položení těchto otázek jen trapně usmívá, je mi z toho zle.

Na vybraném příkladu z naší obce si můžeme ukázat jak bohulibě a zároveň komerčně se církev umí chovat. To že město za hubičku pronajalo podpisem bývalého místostarosty Javůrka pozemky těžební společnosti Tapas Borek je jaksi v našich bídných městských poměrech normální. Ale že se k několika dobře namotivomaným radním přidá možná i církev jsem netušil. A tak tu byla možnost (jak zaznělo v jedné diskusi), že na louce u jatek, kde promlouval papež k věřícím, příště posadí tohoto nejvyššího představitele katolické církve na bagr. V lepším případě na „bordel“, kterým se díra po vytěženém písku bude zavážet.

Na závěr chci dodat, že proti věřícím nic nemám. Ti za nic nemůžou. Spíše proti některým nenažraným často zlatem ověšeným církevním představitelům. I naše rodina byla kdysi totiž věřící. Jeden děda přestal věřit ve válce. Druhý děda byl z katolické církve jako ministrant vyhozen, protože načapal v posteli faráře v nejlepším s nejhezčí holkou z vesnice. Zřejmě asi zrovna dostávala poněkud netradiční rozhřešení.

Lukáš Peldřimovský

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.