Mám se dobře, já neskuhrám!

Zdeněk Izer žije nedaleko Brandýsa, v Poleradech. Není proto nic zvláštního na tom, že se v nejbližším městě objevuje dosti často. A tak se stalo, že jsem ho odchytil v pondělí 21. března na brandýském náměstí a chvíli s ním jen tak klábosil.

Tak povídejte, jak se máte, co děláte?

Mám se dobře, já neskuhrám.

A co teď právě děláte?

Jak vidíte, tak tady čekám a vyhřívám se na sluníčku.

To vidím, ale myslel jsem, co děláte právě profesně, řeknete?

Proč bych neřekl? Jezdím stále po republice s mými pořady, bavím lidi a vydělávám. Stejně jako každý.

Vaše pořady jsou mnohdy zaměřené na politiku, co říkáte té současné?

Už nevěřím vůbec nikomu, všichni nám jenom lžou a lžou, a tak se o politice normálně nerad bavím.

A co děláte tady, smím-li se ptát? Tedy kromě toho, že se vyhříváte na sluníčku.

Čekám na manželku, je tamhle v té cestovce, chystám se totiž v létě trochu se pocourat po Americe. Samozřejmě s celou rodinou. Chystáme se projet kus pobřeží a docela se na to těšíme.

Vy se tedy máte, tam se já určitě nedostanu, maximálně zase do středomoří. A co jinak? Jak se vám žije v Poleradech?

Copak o to, žilo by se tam dobře, ale mám problémy, a veliké, se sousedy. Mají několik psů a koček a nedá se s nimi vůbec domluvit, takže ta neblahá situace dospěla až k soudu, kde se to bude řešit.

A nemohl bych nějak pomoci? To víte, noviny a média vůbec mají docela moc.

No vidíte, dejte mi na vás kontakt, třeba vizitku, a já se ozvu, i když si ale nemyslím, že by to nějak pomohlo, s těmi lidmi se vůbec nedá mluvit.

Je to na vás, nechci vás nutit, tady je má vizitka.

Fajn, díky, Možná, že vám něco mailnu, a pak bychom se domluvili. Hele, už musím běžet, manželka mě asi k něčemu potřebuje, tak se zatím mějte.

Zdeněk Izer mávl rukou na pozdrav, pak se vrátil a podal mi ji a byl ten tam. Tedy, přesněji řečeno, zmizel za dveřmi cestovní kanceláře. Uvidíme, jestli se mi ozve.

                                            Zdeňka Izera přepadl a povídal si s ním Vladimír Kapal