Město očima nezávislého člověka

Město podepsalo některé smlouvy s Tapasem v rozporu se zákonem

23.06.2014 10:20

V roce 1999 podepsal za město tehdejší starosta Daniel Procházka s těžařskou společností Tapas Borek smlouvu "Dohoda o spolupráci mezi městem Brandýs nad Labem a společností Tapas Borek s.r.o. A tím to všechno začalo. Těžař nejprve, v rámci této smlouvy, rozšířil těžbu písku na území mezi stávajícím Proboštským jezerem a korytem Labe tak, že po vytěžení zbude pouze jakási kosa o šířce 33 m. Těžbu město povolilo do konce roku 2014. Mezitím došlo k poklesu stavební činnosti a k menší poptávce po písku, a proto letos těžař město požádal o prodloužení povolení k těžbě město na dobu neurčitou, a to až do vytěžení zásob.

O původní smlouvě o spolupráci v době jejího podpisu veřejnost nevěděla, tím pádem ani nemohla tušit, že se město v této dohodě zavázalo, že nebude klást v rozvoji firmy žádné překážky. Smlouva, jak se dnes ukazuje, je zřetelně nevýhodná právě pro město a především jeho obyvatele. Postupem času se těžař zaměřil na lokalitu u jatek, kde chtěl otevřít další těžební prostor. Jak se nyní ukazuje, a podle znění předloženého záměru, nešlo až tak o písek, jako o zisk z plánovaného otevření skládky.

Zastupitelstvo města, svým usnesením z června roku 2011, přijatým všemi přítomnými dvaceti zastupiteli, otevření další pískovny uvnitř města odmítlo. Jenomže už předtím, dne 24. 3. 2011 podepsal tehdejší místostarosta Bohumil Javůrek, na základě usnesení rady města, smlouvu o pronájmu městských pozemků těžaři za velice nevýhodných finančních podmínek pro město. Bez podpisu této smlouvy by Báňský úřad v Kladně nemohl vydat povolení k těžbě na uznaném ložisku, neboť jednou z podmínek povolení jsou i vypořádané majetkoprávní vztahy se všmi vlastníky pozemků v uvažované lokalitě.

I přes nesouhlasné stanovisko zastupitelstva, vedení města nepodalo včas a řádně, a lze spekulovat, zda se jednalo opravdu pouze o nedbalost jakéhosi anonymního úředníka či o záměr vedení města, právě vzhledem k podepsané smlouvě o spolupráci, odvolání a povolení k těžbě bylo vydáno. Na popud občanských sdružení, která podala včas a řádně odvolání, na rozdíl od města, projednával celou záležitost nadřízený orgán, tedy Český báňský úřad. Ten všechny námitky občanských sdružení smetl ze stolu, ale, naštěstí pro občany města, vzal v potaz nezákonný postup Tapasu Borek k jedné z vlastnic pozemků v lokalitě uvažované těžby a povolení k těžbě zrušil a vrátil je zpět k první instanci.

Opoziční zastupitelé podali na veřejném zasedání zastupitelstva návrh, aby město vypovědělo smlouvu s Tapasem o pronájmu městských pozemků, neboť pokud by se tak stalo, povolení k těžbě by nemohlo být vydáno. Vedení města, a možná právě u vědomí stále se opakující smlouvy o spolupupráci z roku 1999, nejprve zadalo advokátní kanceláři, aby prozkoumala možnost vypovězení této smlouvy. Advokát Marek Nespala zastupitele varoval, že by mohlo město prohrát následný spoudní spor s těžařem o jeho zmařené investici a podnikatelského záměru a mohlo by platit těžaři veliké peníze. Proto se zastupitelé, především ti koaliční, zalekli a odstoupení od smlouvy o pronájmu již nepožadovali.

S tímto konstatováním se nespokojil občan města, Jiří Jergl, který využil svého zákonného práva svobodného přístupu k informacím, vyžádal si veškeré smlouvy včetně všech dodatků mezi městem a těžařem a dospěl k názoru, že město při jejich znění a podpisu nedodrželo zákon. Proto zaslal podnět k prozkoumání Ministerstvu vnitra, které mu zaslalo velice rozsáhlou a podrobnou analýzu veškerých skutečností.

Projděme si nyní smlouvy tak, jak se o nich psalo ve zprávě MV. O Dohodě o spolupráci z roku 1999 již řeč byla. V roce 2000 požádal Tapas Borek o pronájem městských pozemků a dne 23. 3. 2000 byla tato smlouva podepsána. Byla podepsána v souladu se zákonem. Jenomže hned poté došlo k podpisu dodatků č. 1,3,4 a 5. Podepsány byly: dodatek č. 1 dne 31. 1. 2001, č. 3 dne 11. 4. 2002, č. 4 dne 24. 4. 2003 a dodatek č. 5 dne 25. 6. 2004. Dodatky byly uzavřeny na základě článku IV. nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2004.

V těchto dodatcích se, mimo jiné, měnila výše nájemného a prakticky se týkaly "podstatných náležitostí existujícího právního vztahu". MV podrobným zkoumáním zjistilo, že dodatek č. 1 byl uzavřen, tedy podepsán, dne 31. 1. 2001, avšak z doložených zápisů z jednání rady města vyplývá, že RM schválila podpis tohoto dodatku až 20. 2. 2001. MV uvádí, že dodatek je neplatný!

I v případě dalších dodatků došlo k nezákonnému jednání RM, a to proto, že k dodatkům čísla 1, 3, 4, a 5 město nezveřejnilo záměry o změně uzavřeného právního vztahu a tudíž dodatky byly podepsány v rozporu se zákonem. Stejně je tomu tak i s dodatkem č. 6, kdy město opakovaně , a po několika žádostech MV, nedoložilo vyjádření, z jakého důvodu došlo ke změně výčtu pozemků a dále nevysvětlilo, proč nedošlo ke zveřejnění záměrů. Město nebylo schopno prokázat, u kterých pozemků došlo k jejich aktualizaci z důvodu digitalizace katastrální mapy. MV upozornilo město, že dle zákona musí město zajistit odbornou archivaci všech dokumentů, a to i těch vzniklých z doby předchůdců současného vedení města, což se nestalo. Z tohoto důvodu konstatuje MV, že i tento dodatek nebyl uzavřen ve znění zákona.

Další dodatek č. 7, byl uzavřen dne 26. 1. 2009, na základě usnesení RM a tudíž byl v souladu se zákonem. U dodatku č. 2 město nebylo schopno doložit zápis ze zasedání rady města, což je opět v rozporu se zákonem. Dodatkem č. 8 se město zavázalo spolupodílet se na opravě komunikace, i když z uzavřené smlouvy o zřízení věcného břemene z roku 2008 vyplývá, že město nemá závazek k úhradám a údržbě komunikace. (Jedná se o cestu z Mělnické ulice na Probošťák a podél jezera až k ČSAD.) Vzhledem však k uzavření mostů byla komunikace využívána pro veřejnou i autobusovou dopravu, byla provedena oprava nad rámec běžné údržby, za což město zaplatilo půl milionu korun.

MV uvádí, že město má právo nakládat se svými finančními prostředky dle vlastního uvážení, přezkoumání toho, zdali vynaložené prostředky města byly účelné, nespadá do kompetence MV, ale pokud by byla obava, že zde mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu, může být podáno na PČR trestní oznámení. MV konastatovalo, že smlouva o pronájmu městských pozemků u jatek ze dne 24. 3. 2011 byla podepsána v souladu se zákonem.

Zato uzavřená dohoda o dočasném užívání komunikace (opět se jedná o silnici kolem jezera) ze dne 22. 5. 2012 neproběhla v souladu s § 39 odst.1 zákona o obcích. Ve smlouvě se sice uvádělo, že jde o dohodu o dočasném využívání komunikace, nicméně z obsahu vyplývá jednoznačně, že naplňuje znaky smlouvy o výpůjčce. MV tvrdí, že i zde město postupovalo v rozporu se zákonem.

Takže závěrem: Kromě výše jmenované smlouvy, nepostupovalo město v souladu se zákonem i v dodatcích č. 1, 3, 5 a 6. Tyto dodatky jsou, dle MV, neplatné. Tím, že občan Jiří Jergl našel tolik času na prostudování všech smluv a dodatků, napsal dotaz na MV, dostávají zastupitelé možnost, se opět vrátit k problematice vypovězení nájemní smlouvy s Tapasem Borek, a to ve světle popisovaných faktů. Je nanejvýš prioavděpodobné, že při známosti těchto uvedených faktů, by názor právníků již nebyl tak jednoznačně proti výpovědi nájemní smlouvy, jako byl původně. Též se naskýtá otázka, v čí prospěch vlastně právníci vystupovali, zdali ve prospěch města, které je platilo, či ve prospěch těžaře, který přece jenom disponuje více penězi a má za sebou stále platnou smlouvu s městem o spolupráci. Na tuto otázku však odpověď asi nenalezneme.

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.