Na příštím zastupitelstvu se určitě bude jednat o pískovně

Těžařská firma Tapas Borek předložila radě města žádost o stanovisko k návrhu na změnu podmínky číslo 10 k povolení dobývání štěrkopísku podle Plánu využívání ložiska Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. V tomto případě se jedná o těžbu písku v prostoru mezi řečištěm Labe a Proboštským jezerem.

Již v minulosti obdržela těžařská firma povolení rozšířit těžbu v původním jezeře, což učinila a nyní se jedná o vytěžení celého zmiňovaného prostoru. Tato těžba byla vyznačená v pasáži „Podmínka č. 10 povolení činnosti prováděné hornickým způsobem – dobývání ložiska nevybraného nerostu – štěrkopísku – v pilíři mezi řekou Labe a Proboštským jezerem. Příloha č. 1 – je označena červeně. Jedná se v ní o časově omezenou těžbu. Celá příloha včetně všech dodatků je neveřejná, uvádí zápis z jednání rady města.

Žádost o změně podmínky spočívala v prodloužení doby těžby. Původní termín byl stanoven do data 31.12.2013. Rada města tuto podmínku změnila, takže nyní se doba těžby prodloužila na pět let, to je do data 31.12.2018. Těžařská firma svou žádost odůvodnila faktem, že v současné době poklesl zájem o písek stavebními firmami z důvodu propadu jejich činností vlivem ekonomické recese, takže se ložisko písku nestačilo vytěžit.

Již před lety, v době, kdy městu vládl starosta Daniel Procházka, byla podepsána smlouva o spolupráci města s těžařskou firmou, a ta požádala o povolení těžby štěrkopísku i ve zmiňovaném prostoru. Tehdy proti těžbě protestovali entomologové, neboť zjistili, že pouze v této lokalitě žije jakýsi vzácný brouk. Firma tehdy slíbila, že před započetím těžby nechá broky vysbírat a přemístit je jinam, ale nikdo již tuto podmínku zřejmě nekontroloval.

Prostor mezi Labem a jezerem byl původně široky přes čtyři sta metrů a v povolení k těžbě se uvádělo, že se prostor může vytěžit celý, až na úzký pás 33 metrů, který musí zůstat, aby bylo Labe odděleno od jezera. Stejnou podmínku musel těžař zachovat i v těžebním prostoru Malvíny mezi Čelákovicemi  a Toušení, ale při povodních v roce 2000 velmi vysoká voda tento pás země odnesla, a další povodeň o dva roky později dílo zkázy dokončila, takže se tam, za pěkné peníze, navážela odpadní zemina. Co všechno se do vody tehdy nasypalo, nikdo neví. Není vyloučeno, že totéž hrozí u Probošťáku, což by opět znamenalo zvýšený průjezd těžkých kamionů městem.

Navíc, zastupitelstvo města se v tomto volebním období všemi jedenadvaceti hlasy postavilo proti otevření dalšího těžebního prostoru, tentokrát na louce u bývalých jatek. Jenomže vedení odboru životního prostředí, který sídlí v Praze, stejně jako jeho vedoucí, který možná ani okolí města a jeho problematiku jinak než od stolu nezná, dalo k těžbě zelenou. Změnilo se i vedení Báňského úřadu v Kladně, které povolení k těžbě vydalo. Rada města proti tomuto povolení nepodala protest, ani neučinila žádné jiné kroky k tomu, aby povolení k těžbě nebylo vydáno tak, jak jí to nařizovalo usnesení nejvyššího orgánu samosprávy – zastupitelstvo. Tehdy, jednalo se o bouřlivý průběh zasedání zastupitelstva ve Staré Boleslavi, jejíž obyvatelé mají největší zájem na tom, aby se neničilo životní prostředí ještě více než je nyní, pro toto usnesení zvedlo ruku i všech sedm radních včetně starosty a místostarostů. Nyní však proti hrozícímu otevření těžby a následnému zavážení louky mezi Probošťákem a těsné blízkosti městských hradeb, titíž lidé neudělali vůbec nic.

A právě kvůli tomuto problému hodlám na příštím zasedání zastupitelstva téma pískovny otevřít. Vzhledem k tomu, že již existuje povolení k těžbě, by se na zasedání měli dostavit všichni lidé ze Staré Boleslavi, kteří si novou a velice obtěžující pískovnu přímo ve městě nepřejí a měli by být setsakramentsky slyšet. Mám k otevření pískovny další podrobnosti, ale vzhledem k tomu, že jsem od autora neobdržel souhlas s jejich zveřejněním, budu o nich mluvit až na zmiňovaném veřejném zasedání zastupitelstva.