Město očima nezávislého člověka

Nejvíce peněz opět dostala katolická církev

25.06.2013 10:54

Prosazení vyrovnání církve se státem současnou vládní koalicí včetně urychleného podpisu souvisejících smluv premiérem v demisi Nečasem, mylně nazývanou církevními restitucemi, udělalo z katolické církve jeden z nejbohatších subjektů v zemi. A to i přesto, že Češi patří mezi nejateističtější národy v Evropě, pokud nejsou v tomto ohledu vůbec první.

Přesto, že katolická církev již vznáší první a nemalé majetkové požadavky, neváhá a žádá od státu, ale i od města další peníze. Ministerstvo kultury pro letošní rok vyčlenilo na městské památkové zóny jak v brandýské, tak i ve staroboleslavské části města celkem 600 tisíc korun. Jedná se o peníze nás, daňových poplatníků.

Na letošní rok byla z fondů Ministerstva kultury pro Brandýs vyčleněna částka 400 tisíc a pro Starou Boleslav 200 tisíc korun. Do obou městských částí přispělo město dalšími čtyřmi sty tisíci korunami, po dvou stech tisících do každé městské části.

Jedná se o tyto akce ve Staré Boleslavi: Slovanka, čp 100 – majitel – soukromá osoba. Na postupnou opravu střech přispěl stát 80 tisíci a město 40 tisíci korunami. Zbytek nákladů musí uhradit soukromý majitel ze svého.

Bazilika svatého Václava – majitel – katolická církev. Na dokončení obnovy chodníků přispěl stát 80 tisíci korunami a město 110 tisíci korunami, zbytek nákladů, a nikde není uvedeno o kolik se jedná, by měla uhradit katolická církev.

Blahoslavený Podiven – majitel – katolická církev. Na obnovu maleb a omítky přispěl stát 40 tisíci korunami a město 50 tisíci korunami. Zbytek nákladů, budou-li nějaké, protože to nikde není uvedeno, by měla hradit církev.

Akce v Brandýse nad Labem: Zemědělská usedlost čp. 152 – majitel – soukromá osoba. Na obnovu vnitřních prostor přispěl stát částkou 50 tisíc korun a město 60 tisíci korunami. Pokud budou potřeba další náklady, musí je uhradit majitel ze svého. Opět to nebylo nikde uvedeno.

Kostel Obrácení svatého Pavla – majitel – katolická církev. Na opravu vnějších omítek presbyteria, na restaurátorské a klempířské práce přispěl stát částkou 350 tisíc korun. Město dodalo ze svého rozpočtu dalších 140 tisíc korun.

Z tohoto výčtu vyplývá, že většina peněz na obnovu památkových zón připadla jednomu z nejbohatších subjektů v republice – katolické církvi.

Zastupitelstvo města tyto položky koaliční většinou, za pomoci dalších hlasů z opozice, schválilo. „Přesto, že s církevními restitucemi souhlasím, jsem proti tomu, aby církev obdržela další peníze z rozpočtu města, a proto budu hlasovat proti návrhu,“ sdělila na jednání zastupitelů Ivana Peterová – Čierná. „S církevními restitucemi bytostně nesouhlasím, ale souhlasím se zastupitelkou Peterovou – Čiernou a budu též hlasovat proti tomuto návrhu,“ prohlásil jsem.

Za prostředky, které zastupitelstvo prakticky věnovalo církvi, by se dala opravit městská ulice, která slouží všem obyvatelům a nikoliv jen samotné církvi, vždyť při návštěvě papeže ve Staré Boleslavi prohlásil do televize staroboleslavský polský farář, že zde ve městě, tolik spjatém s katolickou církví, chodí do kostela na mše jen několik lidí.

Byť souhlasím s tím, aby se i církevní památky, stejně jako ty světské, opravovaly, zásadně nesouhlasím s tím, že se peníze lidí, kteří se k církvi nehlásí, byly katolické církvi neustále věnovány. Má přece nyní dost vlastních peněz.    

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.