Město očima nezávislého člověka

Pískovna? Město mělo od počátku všechny trumfy v ruce!

26.02.2014 11:24

Napsal mi někdejší vedoucí pracovník odboru územního rozvoje města a jeden z pořizovatelů územního plánu, který platí od roku 1996 a platí dodnes, Vladimír Baumruk.

Psal: Při tvorbě stávajícího a dosud platného územního plánu muselo být do něho zapracováno chráněné nevýhradní ložisko štěrkopísku a je tam dodnes. Jedná se samozřejmě o lokalitu u jatek. Již při tvorbě současného a stále platícího úp byly v oblasti nevýhradního ložiska, dnes už se uvádí ovšem jako výhradní ložisko štěrkopísku, což je posun od znění původního úp, byl do tohoto ložiska stanoven tak zvaný ochranný pilíř, tedy jakási redukce těžitelného území. Bylo to jednak kvůli výtlačnému řadu kanalizace ze Staré Boleslavi do ČOV a za druhé byla určena přípustná hranice těžby v určité vzdálenosti od areálu památkové zóny, zejména pak od Národní kulturní památky, kostela svatého Václava.

Tehdy bylo určeno, že povolení k těžbě u jatek musí probíhat dvoustupňově, nejprve muselo být vydáno pravomocné územní rozhodnutí o změně využití území pro stanovení dobývacího prostoru podle § 80, odst. 2, písmeno b) stavebního zákona, přičemž samotná hranice chráněného ložiska nemohou územní rozhodnutí nahradit. Při stanovování dobývacího prostoru se stanovuje na základě, mimo jiné i geologického průzkumu, hranice reálně těžitelného území bez ohledu na základní hranice dobývacího prostoru podle úp, která je územním limitem.

Do tohoto prostoru, tedy do přesně vymezeného reálného dobývacího prostoru, vstupuje výsledek procesu EIA, ale i další podmínky dotčených orgánů, jakož i účastníci, tedy například i občanská sdružení, ale především město. Toto prvoinstanční územní řízení musel vést prvoinstanční orgán, kterým musel být stavební úřad Brandýsa – Boleslavi. Bez tohoto územního rozhodnutí nemůže Báňský úřad vůbec vést druhý stupeň řízení, to je vlastní povolení k těžbě a vydat povolení k těžbě.

V rámci územního řízení musely být doloženy souhlasy vlastníků pozemků dotčených budoucí těžbou, přičemž město mělo postavení hlavního účastníka řízení a současně dotčeného orgánu územního plánu, kterým je městský úřad Brandýs – Boleslav – odbor územního rozvoje a památkové péče, vedený ing. Havlíčkem. „Je divné, že by město, pokud zde existuje odpor k těžbě, nevyužilo tyto nástroje již v územním řízení,“ píše Vladimír Baumruk.

Z jeho e-mailu vyplývá, že stavební úřad, odbor územního rozvoje a památkové péče, odbor životního prostředí, ale i samotné vedení města, mělo v rukách všechny trumfy již při prvoinstančním územním řízení, aby mohlo zabránit vydání povolení k těžbě. Zvláště, když již tehdy byl znám odpor obyvatel staroboleslavské části města k otevření nové pískovny u jatek. Jelikož však tehdy ani jeden z uvedených orgánů námitky nevznesl, mohl Báňský úřad bez komplikací provést vlastní řízení, jehož výsledkem bylo vlastní vydání povolení k těžbě.

Kdo je tedy viníkem současného stavu, kdy musejí občanská sdružení vynakládat prostředky na právníky, odvolání a případně i soudní řízení? Bezpochyby to je vedení města, konkrétně rada města, odbor životního prostředí, jehož vyjádření při procesu EIA, že těžba, následná zavážka a rekultivace dobývacího prostředí nebude mít žádný vliv na ráz krajiny ani na životní prostředí pro občany, je do nebe volající nehoráznost, poté je to stavební úřad a odbor rozvoje města a památkové péče.

Veškeré následné dopisy, které mají zastupitelé k dispozici a ve kterých se město snaží rozhodnutí Báňského úřadu zvrátit, by nemusely vůbec vznikat, kdyby město od samotného počátku vystupovalo z pozice zastánců obyvatel města, tedy v roli zásadního odpůrce rozšiřování těžby. Takto se město nechovalo, plně totiž při počátečních prvoinstančních jednáních vystupovalo z pozice spolupracujícího subjektu plně ve znění smlouvy o spolupráci města s Tapasem Borek ze dne 30. 11. 1999, a to bez ohledu, jaký vliv by těžba měla na život lidí, kteří si v dobré víře u potenciální nové pískovny postavili nové domy a bez ohledu na všechny obyvatele města, kteří by zvýšenou kamionovou dopravou trpěli též.

Co jiného si myslet, než že se vedení města, podporované koalicí, snaží dostát závazkům vyplývajícím ze smlouvy o spolupráci včetně všech dodatků? Pokud by tomu tak nebylo, proč na posledním veřejném zasedání zastupitelstva koalice neodsouhlasila můj návrh na právní posouzení výpovědi města smlouvy o spolupráci? Nikoliv samotné vypovězení této smlouvy, ale pouhé právní posouzení eventuální výpovědi smlouvy, ale ani to koalice nechtěla vůbec připustit, a tak to prostě na pořad jednání nepřipustila.

A ještě jeden fakt. Již v roce 1999, před podepsáním smlouvy o spolupráci mezi městem a Tapasem Borek, jednala o této možnosti tehdejší stavební komise a podle dostupných informací se smlouvou komise nesouhlasila, ale tehdejší rada města, kromě SNK –ED v ní byla i ODS, na názor komise ohled nebrala.

Takže uvidíme, jak se věci dnes na mimořádném zasedání vyvinou a zdali, i přes vyhrůžky právníků o možném trestním stíhání, zastupitelstvo smlouvu o pronájmu městských pozemků těžaři vypoví. Osobně pro to budu hlasovat.

  

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.