Město očima nezávislého člověka

Poznámka

07.02.2014 17:11

O možnosti rozšířit těžbu štěrkopísku o lokalitu u jatek jsem se poprvé dozvěděl v roce 2005 při veřejném projednávání EIA na rozšíření těžby o pás země mezi tehdy stávajícím jezerem Probošťák a korytem Labe. Tehdy se o louce u jatek uvažovalo pouze jako o eventualitě a už tehdy padla slova o tom, že by se těžba mohla přiblížit až těsně k hradbám města, jejíž zbytky zde stojí již od roku 1351, kdy je nechal vybudovat Karel IV na základech daleko starších hradeb.

A tehdy jsem začal proti této možnosti v novinách burcovat veřejnost, protože jsem předpokládal, nyní je vidět, že správně, že nenasytnost těžařů po ziscích nebude znát hranic, míry ani soudnosti.

V roce 2006 začali těžaři projednávat odkoupení pozemků od soukromých vlastníků v blízkosti Očka, jinak nazývaného Vaňkovým jezerem. Postupovali s největší pravděpodobností podle pečlivě vypracovaného a předem stanoveného plánu salámovou metodou. Nejprve rozšířit těžbu u Očka a posléze i o lokalitu u jatek a vytěžit ložisko co nejvíce, a to až těsně ke městu.

A právě v roce 2006 jsem byl požádán dvěma majiteli pozemků v této lokalitě, abych je v jednání s Tapasem zastupoval, čímž jsem měl k dispozici naprosto veškerá fakta. Zároveň jsem měl dle plné moci i možnost zjištěná fakta zveřejňovat a od roku 2006 se datuje můj boj proti těžařům.

Naprosto jiný postup tehdy zvolilo město pod vedením starosty Procházky, které těžaři vycházelo všemožně vstříc. Pochybuji, že se jednalo pouze v zájmu města a jeho rozpočtu, neboť dle výsledků příspěvku do městské kasy od Tapasu, které jsem si vyžádal a před časem je na těchto stránkách v plném znění zveřejnil, se nejednalo o nijak závratné částky. Z tohoto důvodu se domnívám, že za tak vehementní podporou města, muselo být zřejmě i něco dalšího. Důkazy bohužel nemám, jinak bych už dávno podal trestní oznámení.

Po celou dobu, tedy od roku 2006, kdy jsem v novinách na nebezpečí otevření další pískovny, tentokrát prakticky až téměř k náměstí, upozorňoval a burcoval jak tehdejší zastupitele, tak občany, abychom se začali zvůli těžařů, po jejichž činnosti by zbyla jen krutě zjizvená krajina, bránit.

Jsem rád a šťasten, že se k mému boji připojila i dvě občanská sdružení a že jsem proti pískovně mohl bojovat nyní už účinněji, a to jako zastupitel a nikoliv jen jako pouhý novinář.

Jde mi, a vždycky šlo, o město, o lidi, o životní prostředí. Vždyť už v roce 2004 jsem pomáhal, a psal o tom, lidem z Okružní ulice v boji s krajem proti ohromnému množství kamionů včetně těch pískařských, jejichž provoz jim ničil domy. A již tehdy jsem upozorňoval město i kraj na to, že největší penzum průjezdů kamionů není tranzit, ale právě pískaři. A že jich tehdy jezdilo, vždyť byl stavební boom.

Těžaři jsou těžkým soupeřem, oproti nám, lidem, mají k dispozici velké peníze, a ty, jak známo, dokáží pohnout zeměkoulí, ale vzdávat boj se nesmí, je to přece naše město, nás lidí, kteří zde žijeme a mnozí z nás už po mnoho generací, a proto mi vadí, kdyby si někdo na spravedlivém boji proti pískovně, hřál svou politickou polívčičku. Tak by to být nemělo, mělo by se bojovat nikoliv za sebe, ale za všechny občany Staré Boleslavi a prakticky i Brandýsa. Alespoň tak to cítím já.

Vladimír Kapal

 

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.