Město očima nezávislého člověka

Poznámka

01.12.2014 10:59

Už se zase lidé bojí mluvit

Byl jsem včera, v neděli 30. listopadu, na společenské akci konané ve prospěch zdravotně postižených spoluobčanů. Součástí bylo skvělé vystoupení revivalové skupiny, která potěšila starými písničkami v novém aranžmá, nejen přítomné zdravotně postižené spoluobčany, ale i poměrně velkou skupinu diváků. Po tom, co skupina své vystoupení ukončila, přišel čas na vystoupení samotných invalidů bydlících ve specializovaném domě. I tato vystoupení, vzhledem k tělesným hendikepům, bylo přijato velice příznivě, stejně, jako závěrečné vystoupení pěveckého sboru. Dalo by se říci, že akce proběhla v naprosté pohodě a ke spokojenosti všech.

Jenomže. Tuto akci přijelo podpořit internetové rádio Svobodný vysílač, které celé odpoledne přenášelo živě do éteru. Mezi jednotlivými vystoupeními nastaly samozřejmě prodlevy, které se Svobodný vysílač snažil vyplnit živými vstupy. A tady nastal problém. Reportér s mikrofonem chodil mezi návštěvníky a ptal se jich na různé věci, například na to, jak se koncert líbil, co by si jak domácí invalidé, tak návštěvníci, přáli vidět a slyšet příště, ale ptal se také na to, co se lidem ve městě líbí, co se jim nelíbí, co by si přáli zlepšit a za co by vedení města chtěli pochválit.

A lidé mlčeli. Kromě dvou velice mladých návštěvníků, kteří se jakž takž k něčemu vyjádřili, ti starší nechtěli říci do rádia ani slovo. Někteří dokonce před mikrofonem utekli. Když jsem se jich poté ptal, to už bez mikrofonu a bez živého vysílání, proč nechtěli do rádia mluvit, většina z nich mi řekla, že se báli, aby neměli problémy s úřady, kdyby si na něco stěžovali nebo uvedli, co se jim na Kladně nelíbí. Dokonce mi jedna starší paní řekla, že se dnes bojí ještě více, nežli za komunistů.

Na Kladně jsou problémy s cikány, to ví každý, kdo tam aspoň jedenkrát byl. Na mou otázku na mikrofon, zdali má někdo z přítomných nějaké zkušenosti s cikány, mi nikdo nic neřekl. Jen jedna starší návštěvnice mi do mikrofonu řekla, že není rasistka, a proto nebude nic říkat. Naprosto jsem tento postoj chápal. Establishmentem, mainstreamovými médii, Českou „ne veřejnoprávní“ televizí a všemi novinami, jsou lidé masírováni tak, aby se doopravdy báli říci o cikánech pravdu a své zkušenosti s nimi.

Situace u nás ve státě již došla tak daleko, že se lidé bojí své názory vyjádřit ještě více, nežli tomu bylo kdysi, a to je strašlivé zjištění.

Vladimír Kapal

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.