Město očima nezávislého člověka

Problém nazvaný bezdomovectví

27.08.2014 09:57

Každý den potkáváme v našem městě lidi, kteří přišli o práci nebo zdraví a právě v důsledku toho následně i o střechu nad hlavou. Ano, řeč je o bezdomovcích.

 

Většinou drží v ruce nějaký levný alkohol, požádají o peníze a my se od nich odvracíme. Nejsme schopni nebo alespoň ochotni se zamyslet nad jejich osudem. Tak trochu je házíme do jednoho pytle a často slyším jak se o nich mluví jako o lidech, kteří si tuto situaci zavinili samy a tento způsob života jim vyhovuje. Je to ale pravda?

 

Včera jsem u večerky na náměstí v Boleslavi byla oslovena pánem, který také patří mezi bezdomovce a který mě také požádal o nějaké peníze. Byl ale čistý, oholený a hezky oblečený, a to mě trochu zmátlo. Dala jsem se s ním proto do řeči a dozvěděla jsem se, že byl před pár lety vážně nemocný. Prodělal několik operací, následnou nelehkou léčba, ale nemoc nakonec překonal. Přišel ale v důsledku toho nejprve o práci a pak i o přítelkyni a tím i o střechu nad hlavou. A protože z peněz, které mu stát jako invalidnímu občanovi vyměřil, si jiné bydlení dovolit nemoh, skončil pod mostem. Do práce ho nikdo nepříjme a tak si shání příležitostné brigády, kterých ale není moc.

 

Protože se blíží zima, zeptala jsem se tohoto pána, kde bude spát, až udeří mrazy. Jeho odpověď mě potěšila, neboť řekl, že řádové sestry v Boleslavi je nechávají v zimě ve farním domě přespávat a celoročně jim dávají čisté oblečení z charitativních sbírek.

Nejsem věřící, ale takhle si představuji poslání a pomoc církve a patří jí za to dík.

 

Nejde ale situace řešit i jinak? Není v silách města těmto lidem pomoct?

Domnívám se, že je a není to ani tak těžké.

V našem městě máme drahé parkovací automaty. Kolik pracovních míst by bylo místo nich? A co úklid ve městě, sbírání odpadků v zastrčených koutech, v zimě zametání chodníků? Nebo proč město nedá jako podmínku ve veřejných zakázkách, že vítězná firma musí zaměstnat určitý počet těchto lidí? Jak je vidět, možností jak pomici je jistě dost.

Neříkám, že všichni bezdomovci jsou schopni přijmout opět normální pravidla, která jsou pro nás samozřejmostí, ale jsem přesvědčení, že řada z nich ano. A právě pro ty,  kteří touží po návratu do civilizovaného života, stojí zato něco udělat.

Možná se mnou nebude řada lidí souhlasit. Já jsem ale přesvědčená, že podat pomocnou ruku nebo se o to alespoň pokusit, je správné. 

 

Dagmar Altmanová

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.