Město očima nezávislého člověka

Rada městské policie: Zatoulaného psa nechte dva – tři dny pobíhat!

29.12.2012 11:53

Navečer, druhého svátku vánočního, se k nám, při odchodu z rodinného setkání v Brandýse na Vrábí, přidal cizí pes. Nechoval se agresivně, poznali jsme, že se jedná o starší fenku ridgebacka a vzhledem ke zkušenostem s chovem cvičených psů jsme si dovolili vzít psa na vodítko, aby se dále netoulal a dovolili jsme si zavolat na dispečink městské policie a požádat o převzetí psa.

Vzhledem ke stavu psa a jeho chování bylo evidentní, že jde o starostlivě chovaného psa, zvyklého na lidi a vlídné zacházení, který se z nějakého důvodu zatoulal a nemůže najít cestu zpět. Vzhledem k ne právě obvyklému plemenu a jeho ceně bylo jasné, že tato fenka někomu chybí a že v případě ponechání na ulici ji nečeká nic dobrého. Dopravní nehodou počínaje a úmysly špatných lidí konče.

Ani po delší době od zavolání na městskou policii se nikdo neobjevoval, přestože se jednalo o jeden z nejklidnějších dnů v roce. Urgovali jsme naší žádost na městské policii a zatím převzali psa na hlídání naši rodiče. Nakonec hlídka dorazila – po několika hodinách! Její vystupování rodiče doslova šokovalo, proto si vyžádali potvrzení o převzetí psa a nakonec se rozhodli, že o způsobu vystupování této hlídky budou písemně informovat starostu města.

Nakonec jsme ještě zavolali opět na dispečink s žádostí o vysvětlení dosti zvláštního vystupování hlídky a bylo nám sděleno, že zatoulaného psa je nejlepší nechat dva až tři dny volně pobíhat po městě a žádat o jeho převzetí jen tehdy, pokud je pes agresivní.

Takový přístup městské policie se nedá ani komentovat. A k prodlení příjezdu hlídky o několik hodin prý došlo proto, že se právě „střídaly směny.“ Z toho plyne, že když někdo bude ve skutečné nouzi, raději ať na městskou policii nevolá, pokud se právě budou střídat směny. Hlídka stejně dorazí až za pár hodin.

Přístup a chování hlídky městské policie nejvíce překvapil naše rodiče, něco podobného totiž ani náhodou nečekali.

Petr Šilar

Počátkem devadesátých let, tedy v době, kdy se město rozhodovalo o zřízení městské policie, jsem byl členem zastupitelstva a její vznik jsem podporoval. Již tehdy jsem však argumentoval, že strážníci by měli mít každý svůj rajón, po kterém by se pohybovali vždy jen pěšky, aby každý znal svého strážníka. Jejich hlavním úkolem, tvrdil jsem tehdy, by měla být ochrana majetku, zdraví a klidu občanů. V žádném případě by neměli jezdit po městě autem nebo si hrát na cliftony nebo na URNA. To měla být záležitost státní policie, stejně jako měření rychlosti vozidel a jejich zastavování.

To, co se za léta existence městské policie z původní myšlenky stalo, mne velice znepokojuje. Namísto toho, aby lidem strážníci pomáhali, snaží se je, lidově řečeno, buzerovat. Chovají se povýšeně, celé dny prosedí ve drahých autech a to, co by měli dělat, ani náhodou nedělají.

Pěšího strážníka můžeme potkat jen velice zřídka a ponejvíce na náměstí, kde nyní kontrolují, zdali na placených parkovištích řidiči opravdu platí. Aby hlídky procházely městem, tak jak kdysi plánoval bývalý ředitel městské policie, je stále utopií.

Dalším problémem, který mne trápí, je jejich počet a tím zátěž pro stále nižší městský rozpočet. Domnívám se, a na zastupitelstvu o tom hodlám mluvit, že by se měl počet strážníků zredukovat a hlavně, budu tlačit na to, aby svou službu prováděli tak, kvůli čemu vůbec městská policie vznikla – ochranu majetku a zdraví lidí.

Obyvatelé sídlišť to vědí nejlépe, kolikrát se u nich objeví pěší strážník hlavně v noci, kdy se kradou  nejvíce auta. Tady vidím funkčnost městské policie a nikoliv popojíždění po městě, posedávání na benzínkách či služebnách. Kvůli tomu si je neplatíme.

A navíc, městští strážníci by měli být instruováni, že se musejí k lidem chovat slušně, jsou totiž zaměstnanci občanů města, ti je platí, tak by to na jejich chování mělo být znát.

Se současným stavem městské policie nejsem, jako zastupitel, vůbec spokojen a zastupitelstvo a především rada města by se jejich přístupem k práci mělo zabývat.

Vladimír Kapal 

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.