Město očima nezávislého člověka

Reakce na článek Zastupitelé byli osočeni, že porušili zákon (příspěvek ze dne 25.7.2013)

05.08.2013 13:43

Jsme rádi, že pan Kapal shledává, že vlastníci byli poškozeni a jsme mu vděčni, že se věcí zabýval.  Je  však třeba upozornit na nepřesnosti, kterých se ve svém textu dopouští, a zároveň vysvětlit, proč považujeme postup města za chybný a protiprávní.

V čem je tedy autorův text nepřesný a chybný? Věcně, odborně i hodnotově. Za prvé, zastupitelé města obdrželi dopis podepsaný spoluvlastníky čp.61 a domu čp. 62. Postiženi jsou ovšem i další vlastníci nemovitostí ve frontě proti radnici.

Za druhé, Veřejný ochránce práv rozhodně nedal od případu ruce pryč. Čeká na pravomocné skončení řízení o návrhu na autoremeduru kolaudačního rozhodnutí ve věci revitalizace Masarykova náměstí a poté bude ve věci pokračovat.

Za třetí, město  má jako stavebník ze zákona povinnost dbát o řádnou přípravu, provádění stavby a dodržování právních předpisů. Při jejich aplikaci musí mít na zřeteli mj. ochranu života a zdraví, majetku a šetrnost k sousedství. Vlastníci nemovitostí jsou sousedné Města, a to tyto povinnosti porušilo, za což nese odpovědnostt zastupitelstvo i úřad.

Za čtvrté, právní řád České republiky neukládá účastníkům řízení povinnost dávat připomínky a vyjádření v procesních řízeních vedených podle procesních právních předpisů, tedy i podle správního řádu a stavebního zákona.

Za páté, skutečnost, že se účastník v řízení nevyjádří nebo nevznese své připomínky, nemůže být důvodem k omezení jeho práv daných mu právním řádem ČR - v tomto případě omezení vlastnického práva zakotveného v Listně základních práv a svobod.

Za šesté, účastníky stavebního řízení  nelze činit odpovědné za to, že se k projektové dokumentaci nevyjádřili tím spíš, pokud nebylo postupováno podle zákona. Omezení vlastnického práva je možné pouze ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.

Konečně za sedmé, při stavebním řízení, vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva, je možné pouze za podmínek a postupem podle Ústavy a ustanovení § 170 stavebního zákona. Ani jedno nebylo naplněno, pročež je nutné revitalizaci Masarykova náměstí považovat za ilegální.

V důsledku byla flagrantním způsobem omezena naše základní práva díky porušení právního řádu ČR ze strany města a  dokončenou revitalizaci brandýského náměstí je třeba považovat za ilegální stavbu, která má být odstraněna, třeba i rozhodnutím soudu.

Závěrem pouze několik poznámek k postupu Města. V tak důležité věci mělo obeslat jednotlivé vlastníky na doručenku s oznámením stavebního řízení,  a ne ho pokoutně publikovat v naději, že se vlastníci (navíc žijící mimo Brandýs) nic nedozví .

V době moderních nástrojů komunikace a správy nelze přijmout, že Město neumí nebo není ochotno přimo informovat několik vlastníků nemovitostí o stavebním řízení. Náklady na komunikaci jsou v takovém případě mizivé a nepoměrně nižší škodě vlastníkům způsobené.

Osoby sloužící veřejnému zájmu by si měly uvědomit, že participace občanů není formalita ani obtíž, ale nástroj posilování legitimity a kvality rozhodování. Schopnost  obhájit před veřejností svá rozhodnutí, je pro oblast veřejné správy nezbytným předpokladem pro její fungování a samotnou existenci.

Nejenom v právu bychom se neměli spokojit s tím, že se věci nějak dělají nebo, že je nějaký zvyk je dělat. Měli bychom se ptát, zdali je taková praxe správná a optimální, a dokonce bychom se neměli bát otázky, není-li v rozporu se zákonem. Jinými slovy, existence praxe samotné nesmí být důvodem pro to odmítnout normativně testovat její obsah.

Jsme zcela upřímě rádi, že pan Kapal stejně jako my shledává, že vlastníci byli poškozeni, a že se věcí zabýval. S postupem Města ani jeho vlastním vnímáním kauzy se však  spokojit nelze.

JUDr. Monika Nejedlá

 

Několik poznámek na úplný závěr korespondence

Tiskový zákona nařizuje vydavatelům tiskovin, včetně elektronických, umožnit dotčeným osobám, uvedeným v publikovaném materiálu, vyjádřit svůj názor na publikovaný text. Týž zákon pak umožňuje vydavateli, redaktoru či majiteli informačních médií, k tomuto názoru zaujmout stanovisko. Tiskový zákon dále uvádí, že další reakce již není možná, neboť by se debata mohla táhnout donekonečna. Tolik znění zákona.

A nyní k dopisu.  Ano, je pravda, že zastupitelé obdrželi již vloni od spoluvlastníků domů na náměstí dopis. Plně s nimi souhlasím v tom, že byla porušena jejich práva. Na druhou stranu neznám zákon platící  v ČR, který by nařizoval zastupitelům reagovat na dopisy, které obdrží. Nicméně jsem byl jediným, kdo na tento dopis reagoval, a to jak při jednání zastupitelů, v komisi, tak jsem o problému veřejnost informoval na těchto stránkách.

Pokud je mi známo, Veřejný ochránce práv – ombudsman, nemá výkonnou moc, může svůj názor a vliv uplatňovat pouze doporučením, oznámením, že došlo k nezákonnému jednání a především vahou svého úřadu. Jinak na exekutivní orgány, například soudy, působit nemůže. A dále, samospráva – zastupitelé, nemohou svým rozhodnutím zasahovat do úředního jednání stavebního úřadu, mohou jen doporučovat, ale stavební úřad nepodléhá ani zastupitelům, ale ani městu, je státním orgánem.

Stavební úřad může, v případech stanovených zákonem, zahajovat stavební či územní řízení veřejnou vyhláškou. Jedná se o případy, kdy je dotčených osob a dalších subjektů mnoho. V tomto případě se však o tento případ nejednalo a vlastníci domů na náměstí měli být k jednání od samotného počátku přizváni dopisem do vlastních rukou. V případě revitalizace náměstí nastalo flagrantní porušení zákona a pochybení stavebního úřadu. Ostatně k pochybení došlo i ze strany projektanta, který o svém návrhu řešení vlastníky domů též nijak neinformoval a jak nyní vyplynulo, jeho návrh porušuje výkon vlastnických práv občanů.

Nepsal jsem ve svém článku, že právní řád ČR ukládá účastníkům řízení povinnost podávat připomínky, nýbrž jim to umožňuje, a to je rozdíl.

Žádná stavba, revitalizaci náměstí nevyjímaje, nesmí zasahovat do práv občanů, zde opravdu došlo k určitému omezení, nikoliv však zamezení, výkonu vlastnických práv občanů dle Listiny práv a svobod. Zároveň se nedomnívám, i při flagrantním porušení zákona ze strany stavebního úřadu při obnově náměstí, že se jedná o stavbu ilegální. Všechna schvalovací řízení, vzhledem k tomu, že se jednalo o stavbu s poměrně významnou dotací, proběhla bez závad a byla všemi orgány schválena. Proto se nedomnívám, že by stavba měla být odstraněna, ono to také jaksi nelze.

Zároveň se však domnívám, že jediným a spravedlivým i čistým řešením by, a to je můj soukromý subjektivní názor, měla být dohoda mezi vlastníky domů ve spodní části náměstí a městem, ve kterém by se mělo najít řešení tak, aby vyhovovalo oběma stranám a aby byl vlastníkům domů umožněn plný výkon vlastnických práv ke svým majetkům.

Pokud by se tato záležitost projednávala na veřejném zasedání zastupitelstva, a vřele bych to vlastníkům domů doporučoval, neboť jen na veřejném zasedání může zastupitelstvo hlasováním zaúkolovat radu města, všemi silami se budu zasazovat o to, aby byla sjednána náprava.

Celý svůj dospělý život bojuji za práva lidí proti zvůli státních úřadů, orgánů a institucí a proti aroganci a přehlížení občanů mnohými volenými orgány města, které se velice často chovají tak, jako by jim město patřilo a občané byli pouze jejich leníky. A v těchto intencích svých zásad postupuji a budu postupovat i v tomto případě.

Vladimír Kapal

 

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.