Město očima nezávislého člověka

Starosta se omluvil, veřejnou omluvu nepožaduji

20.02.2014 11:53

Týž den, co jsem zaslal starostovi Přenosilovi otevřený dopis, jsem od něho obdržel e-mailovou omluvu. Psal v ní, že byl opravdu uveden v omyl, když mu bylo řečeno, že jsem uvedený článek psal já a uvedl, že se mi omlouvá a je ochoten se mi omluvit i veřejně.

Nejsem pomstychtivý ani škodolibý, vím, že se omlouvá špatně, neboť se stala chyba a nikdo z lidí nechybuje rád, proto jsem starostovi odpověděl, opět e-mailem, že na veřejné omluvě na zastupitelstvu netrvám a o incidentu, který mě, pravda, velice rozhněval, už hovořit nehodlám a nebudu. Nicméně se domnívám, že pokud starostu tolik nadzvedl onen článek, měl by to vyřídit s jeho autorem, třeba na veřejném zasedání.

Nikdy nečtu bulvár a nedívám se na podobné televizní pořady. Domnívám se totiž, že mnoho oněch „celebrit“ nebo „osobností“ o nichž se v bulváru píše či hovoří, by v noblesní prvorepublikové společnosti byli předmětem opovržení. Totéž o bulváru platí i v oblasti politiky. Nelíbí se mi, a odsuzuji to, když se do politické soutěže, politického boje, chcete-li, tahají rodinní příslušníci politiků. Ti totiž většinou nemají s postoji politiků nic společného.

V mém dlouholetém politickém soupeření s bývalým starostou Procházkou jsem obdržel kompromitující fotografie tehdejšího starosty Procházky i se svolením použít je v tisku. Ty fotografie jsem neotiskl, byla to soukromá věc starosty a mě, jako novináři, který byť tvrdě kritizoval činnost starosty, mně, stejně jako veřejnosti, do nich nic nebylo. Je to mé krédo, hrát čistě, s otevřeným hledím, ale přitom férově.

Z tohoto důvodu bych nikdy nezveřejnil informaci, která by se týkala rodinných příslušníků kteréhokoliv politika, protože to považuji za sprosté. Nikdy, ani ve vnitropolitických vztazích či v informování o vnějších politických vztazích, nepoužívám a nikdy jsem nepoužil, ani bych to nikdy neudělal, soukromých informací. Ve slušné společnosti se to prostě nedělá.

Mohu mít naprosto odlišné názory na konání politika, mohu jej tvrdě a neúprosně kritizovat, ale nikdy nepřekročím práh jeho soukromí. Také totiž nemám rád, když se tento jev děje u mne, když by kdokoliv v boji se mnou vytáhl na světlo světa mé soukromé záležitosti. Považuji to totiž za stupiditu, a tak to nikdy nedělám.

Vladimír Kapal 

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.