STŘÍPEK Z MINULOSTI

Pracovat na stavbě, v dole, v továrně, na poli nebo jinak manuelně, případně konstruovat nebo projektovat je náročné a nepřináší skvělé zisky.  Věky je prověřeno, že finančnictví a obchod je ten nejlepší byznys.Bankéři ovládali a ovládají dění, politiky a panovníky.  Proto je vhodné, když peněžní ústavy jsou v rukách státu. Je to vhodné i pro občany Byla i možnost, aby si společenství  občanů založilo svoji peněžní  organizaci  Něco takového, jak je uvedeno v pramenech, byla spořitelna.

         Jak to bylo v našem městě?  Myšlenka zakládání spořitelen vznikla v Rakousko-uhersku již na počátku 19. století.   Návrh na zřízení spořitelny v Brandýse n/L  byl učiněn panem  Františkem Králíkem, členem městské rady na schůzi zastupitelstva 28. II. 1888. Návrh byl přijat a byla zvolena přípravná komise. Probíhala mnohá jednání a teprve v roce 1896 bylo povoleno zřízení spořitelny a schváleny stanovy.  První vklad 100 zlatých uložil starosta města  pan Melichar. Po častých intervencích v Praze a Vídni se podařilo v roce 1904 dostat povolení a spořitelna se stala přidruženým úřadem Rakousko-uherské banky. Brandýsu byla povolena větší komunální zápůjčka za mírný úrok. Tím počíná spořitelna plnit svůj úkol vůči  obci-zakladatelce.

Tělovýchovné jednotě Sokol Brandýs n/L byla povolena hypotéční půjčka za mírný úrok a tím umožněno postavit vlastní sokolovnu. Město započalo výstavbu vodovodu, kanalizace, elektrického osvětlení, postavení vlastní elektrárny, přistavení školy a postavení silnice do Martinova. Pro svého zřizovatele byl stanoven nejnižší úrok. Dále byly postaveny budovy reálného gymnázia, soudu, pošty, obecních činžovních domů, biografu a vydlážděny některé ulice.

      Spořitelna úřadovala  v 1. patře městského úřadu,  ale v roce 1913 byla otevřena nová budova spořitelny.  Za zmínku stojí, že ve výboru spořitelny zasedal i pan Vojta Beneš, bratr prezidenta republiky. V roce 1928 byla otevřena pobočka ve St. Boleslavi.

           V březnu 1939 došlo k okupaci republiky německým vojskem (se souhlasem západu)

Vkladatelé  si hromadně začali vybírat vklady. Byl stanoven kurs marky 1 : 10 a němci kupovali vše, nejvíce potraviny. Započalo zatýkání komunistů. Byl Protektorát.

          V roce 1942 byl do spořitelny jmenován vládním komisařem Dr. Karel Berger (syn našeho důstojníka) , vládní rada v říšské službě a přednosta OÚ v Brandýse n/L. V jeho přítomnosti se muselo mluvit jen německy!

        Je uváděno, že jeho hlavní starostí bylo spojit města Brandýs n/L a St, Boleslav v jedno město. O tom, že tato města mají být spojena, se usnesla  z jeho příkazu zastupitelstva obou měst !  Avšak proto, že ještě před koncem roku z města odešel, ke spojení nedošlo.

Původní název spořitelny byl „Spořitelna městská v Brandýse n/L“, od roku 1908 byl název  „Spořitelna královského komorního města Brandýsa n/L“ . Od roku 1926 byl stanoven název „ Městská spořitelna v Brandýse n/L“

Jak bylo uvedeno mnoho staveb mohlo město realizovat díky levnému úvěru od vlastní spořitelny ! !

       A co dnes ?   Díky dobře vedené kolonizační politice, prováděné i za spolupráce některých „našich“ lidí je situace jiná. Rozhlédnete-li se po republice, zjistíte, že je mnoho  reprezentačních budov různých peněžních ústavů.  Jen nepatří nám !!  (Ani velkoobchody!)

Pochopitelně – skvělé a snadné zisky. (Odcházejí na západ)

                Ani ta Česká spořitelna není česká  ! !

          F. Štecha