Město očima nezávislého člověka

Udeřily povodně a peníze se vyhazují často zbytečně

03.06.2013 11:49

Dlouhodobý vytrvalý déšť přinesl po dlouhé a kruté zimě lidem v české kotlině další problémy. Podmáčená zem nedokáže vstřebat tak ohromné množství vody, vždyť mnohde za dvacet čtyři hodiny napršelo tolik, jak jindy za celý rok, řeky se naplnily a vylily se z koryt. Stejně jako v letech minulých spláchla povodeň města a obce, Prahu nevyjímaje.

Kromě enormních srážek mají časté povodně několik příčin. Ve velkém se kácí lesy a i když lesáci tvrdí, že se vysazují nové stromy, mladé stromky nedokáží zadržet tolik vody, jako například staletý dub. Druhou příčinou je fakticky zemědělská monokultura štědře dotované řepky, ani ta však vodu na polích nezadrží na rozdíl například od řepy, další příčinou neustálých povodní je pak namísto orby podélně ke svahu, orba po svahu a voda se brázdami valí jak korytem. Poslední, a řekl bych nejdůležitější, příčinou je naprosto nedostatečná ochrana měst před vodou. Vždyť ještě nejsou dokončeny stavby hrází po velké povodni v roce 1997, není tolik peněz.

A přitom známe jasný příklad, jak bojovat s vodou. Z Holandska. Výstavba poldrů, jakýchsi zadržovacích nádrží tam, kde vždy povodeň zaplaví město. V Holandsku to funguje, u nás na výstavbu tolika poldrů, jako obvykle, nejsou peníze. Samozřejmě kromě faktu, že se dnes staví i tam, kde by naši předci nikdy nestavěli, protože věděli, že tam přichází velká voda.

Podívejme se na jeden příklad, kde by se peníze daly sehnat a namísto toho se buduje něco zbytečného. A nejen za peníze EU z dotace, ale jak známo, každá dotace musí být podpořena určitým procentem z kasy toho, kdo o dotaci žádá.

Město požádalo o přidělení dotace na vypracování protipovodňového monitorovacího a varovného systému. Bude to stát miliony včetně dotace. Nad tím, na co se dají využívat dotace i z Evropy se mnozí lidé ve městě pozastavovali, jedním z nich byl i Petr Šilar.

Zeptal se proto na využití, efektivní využití, dotačních peněz, odpovědné pracovnice Ministerstva životního prostředí Nikoly Hubáčkové, zdali jsou opravdu peníze určené na monitorovací a varovný proti povodňový systém smysluplně využity.

A zde je odpověď: „Vážený pane Šilare, dovolte mi reagovat na Váš dotaz ve věci projektu „Zlepšení systému povodňových služeb a preventivní protipovodňové ochrany pro město Brandýs nad Labem“

Předmětný projekt je schválen a financován z Operačního programu životního prostředí (dále OP ŽP), a to na základě podané žádosti o podporu a doložení všech povinných příloh v rámci 27. výzvy OP ŽP. Předmětem podpory je realizace lokálního výstražného a varovného systému v ochraně před povodněmi pro město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.

V rámci realizace bude pořízen bezdrátový místní informační systém (bezdrátový rozhlas), výstražný (hlásný) systém a bude zpracován digitální povodňový plán města a ORP. Projekt byl na základě kontroly formální úplnosti akceptován, následně byl na základě specifické kontroly přijatelnosti v souladu s podmínkami příslušné výzvy a dalšími dokumenty, kterými se řídí administrace žádostí o podporu z OP ŽP, doporučen a schválen k financování.

S pozdravem Nikola Hubáčková.“

Oddělení projektů OŽP – Prioritní osa 1, odbor řízení projektů OŽP, Ministerstvo životního prostředí.

Na dopis reagoval Petr Šilar takto: „Vážená paní Hubáčková,

Velice Vám děkuji za odpověď na můj dotaz. Věřím, že projekt splňuje všechny formální záležitosti (jinak by nemohl být podpořen), nicméně z věcného hlediska je minimálně ta část, která se dotýká varovného systému, jen utrácením veřejných prostředků, které se nedostávají jinde. Varovný systém byl instalován ve vzdálenosti několika set metrů od již existující a fungující hlásné a měrné stanice Českého hydrometeorologického ústavu a Povodí Labe, který perfektně a online funguje (prosím, navštivte stránky https://hydro.chmi.cz/hpps/).

Současně platí to, že obytná místa případnou povodní na Labi ve městě nemohou být, až na výjimky, zasažena (na jedné straně Labe je svah, na druhé straně rovina s lužními lesy, kde se povodeň rozlije na louky a pole). Pár ohrožených míst je dávno známo.

Osobně lituji, na jaké zbytečnosti se prostředky z podpory Evropské unie v takových případech vynakládají a je mi líto, že věcná účelnost vynakládaných prostředků se nezkoumá.

S pozdravem Petr Šilar

 

A já k dopisu Petra Šilara pouze doplním několik dalších faktů.

Za prvé: město muselo, jak vyplývá z dopisu N. Hubáčkové, o dotaci požádat. Není tudíž pravdou, že mu bylo nadřízeným orgánem vybudovat systém nařízeno.

Za druhé: každá dotace musí být doplněna určitým procentem z rozpočtu města.

Za třetí: Dle zjištění Petra Šilara je již jeden varovný povodňový systém ve městě vybudován a funguje, nebylo tudíž nutné ho duálně budovat, ale stačilo se na něho napojit.

Za čtvrté: Již v minulosti město nemalými prostředky z vlastního rozpočtu vybudovalo síť bezdrátového městského rozpočtu. Zatím je většinou využíván každou první středu v měsíci, v pravé poledne, ke zkoušce sirén. Tak proč budovat nový rozhlas znovu?

Za páté: Již před lety schválilo zastupitelstvo, že obyvatelstvo města bude při přírodních katastrofách, a tou povodně jsou, varováno pomocí SMS. Nikdo toto usnesení zastupitelstva nezrušil, tak proč není naplňováno?

Z uvedených příkladů zcela jasně vyplývá, že se mnohdy finance z EU využívají nehospodárně a používají se pro naprosto zbytečné záležitosti, jinak řečeno, peníze z EU se vyhazují z okna.  

A na mysl se mi maně vkrádá otázka, kdo na budování tohoto varovného systému vydělá? Občan? Město? Určitě nikoliv. Jediným, kdo si na budování tohoto systému, při existenci druhého a fungujícího, vydělá, bude firma z neveřejného seznamu firem rady města, která jej postaví a vybaví elektronikou. Bude to stát kolem deseti milionů korun.

Peníze z EU jsou fakticky naše peníze, které formou povinných plateb do EU každoročně musíme posílat a dotace tvoří jen část z nich. Nedomnívám se proto, že by se jimi mělo plýtvat, správné to v žádném případě není.

Domnívám se, že daleko platnější a účinnější by bylo za tyto vynaložené prostředky vybudovat před Boleslaví záchytný poder, který by této části města, pravidelně zaplavované, pomohl daleko více.

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.