Město očima nezávislého člověka

Územní plán by měl být pro lidi

17.08.2014 09:03

Územní plán je jednou z nejdůležitějších norem města ovlivňujícím bezprostředně život obyvatel. Určuje nejen způsob využití různých oblastí města, urbanistiku a míru zastavěnosti, ale především určuje rozvoj bydlení a veřejnou zeleň. Vedle samotného územního plánu má město další regulační možnosti určování zastavěnosti, míru osídlení a způsobu využití pozemků ve městě, a to regulační plány. Tyto plány určují procento zastavěnosti určité lokality, míru povinné zeleně, ale například i výšku budov a zastavěnou plochu.

Územní plán se vytváří na delší dobu, zpravidla na deset až patnáct let, a proto je velice nutné, při jeho tvorbě, citlivě posuzovat všechny aspekty územního plánu ve smyslu konsensu mezi zájmy města, zpravidla se jedná o představy vedení města, a na druhé straně se zájmy občanů. Není možné, aby se městští úředníci, nebo zpracovatelé územního plánu, většinou se jedná o firmu nepocházející z města a tudíž neznalou místních specialit a požadavků, sami o sobě rozhodli, jak určitou lokalitu na územním plánu vyznačit bez předešlého projednání s obyvateli a jejich zájmy. Město totiž netvoří lidé, momentálně v čele města, ale právě jeho obyvatelé, a na to by měl být, při tvorbě územního plánu, brán zřetel především.

Územní plán, který je v současné době ve fázi tvorby druhé jeho části, toto v mnoha případech nerespektuje. A nejen to, často ani nerespektuje vůli nejvyššího samosprávního orgánu města, zastupitelstva. Jako názorný příklad toho, jak by územní plán neměl být zpracováván, je lokalita U Praporců. Jedná se o území od ulice Lesní po oblast bývalé střelnice, která je nyní podivným způsobem v soukromých rukou. Zastupitelstvo se dohodlo, na pracovním zasedání, že celé toto území bude určeno jako plocha určená k zástavbě. Aby zde však bylo zachováno přirozená mimoměstská aglomerace, vznikl již tehdy regulační plán číslo 6, který určoval, že míra zastavěnosti bude pouze 20 %, zato zeleně mnohem více, nežli uprostřed města. Jednat se mělo o jakousi lesní zástavbu. Určením městských úředníků se však regulační plán č. 6 kamsi vytratil a při jednání na kraji úředníci požadovali, aby toto území bylo určeno, jako nezastavitelné. Občanům poté tvrdili, že to je vůle nadřízeného orgánu. Je to samozřejmě lež.

Dalším prvkem územního plánu, který občané města nepožadovali, ale byl naplněn záměr jednotlivce, bylo zařazení maríny do územního plánu v oblasti Hluchova u plavebního kanálu. Vede tudy silnice počínající uprostřed mostů a ústící v Houštce do ulice Lázeňské. Celý Hluchov včetně této silnice, pro automobilovou dopravu uzavřené, je přirozenou přírodní oázou klidu, navíc Hluchov je označen, jako chráněný krajinný prvek. Tím, že by se zde, dle současného znění územního plánu, vybudoval přístav pro jachty včetně zázemí, tedy i poměrně velkého parkoviště, by se tato oáza klidu, zeleně a pohody, stala frekventovanou oblastí, kterou by využívali především mimoměstští zájemci o jachtařinu. Namísto oblasti vhodné pro procházky s dětmi, klidné cyklostezky, která tudy vede, by zde vzniklo velice frekventované místo, a to v zájmu občanů města zcela jistě není. Vždyť ti, kdož k tomuto sportu inklinují, mohou se přihlásit do klubu na ostrůvku, kde jachtaři po celá desetiletí sídlí a výstavba dalšího přístavu a maríny, tak jde proti zájmům občanů města.

Velice důležitým prvkem v územním plánu, je předpokládaný počet obyvatel města a podle toho by měla vypadat tvorba územního plánu. Hned v počátku tvorby plánu bylo zastupitelstvo postaveno před otázku, zda chce v budoucnu město s počtem nad 30 tisíc nebo do 25 tisíc obyvatel. Zastupitelstvo tehdy většinově rozhodlo, že je pro město vhodnější menší počet obyvatel vzhledem k možnostem občanského vybavení, dopravní obslužnosti, kapacity školských zařízení a kapacity ČOV. Územní plán by toto rozhodnutí zastupitelstva měl a musel respektovat.

V návrhu současného úp se město rozvíjí směrem na Mělník. Považuji to za zásadní chybu, neboť se tím sídelní útvary přiblíží k pískovně, a to zatím neberu v potaz eventuální vznik pískovna přímo ve městě, u jatek. Těžba štěrkopísku zásadním způsobem obtěžuje život lidí, ať už hlukem, prachem, nebo i zvýšenou kamionovou dopravou. Proto rozšiřování intarvilánu města tímto směrem považuji téměř za zločin. Na druhou stranu tvůrci úp zcela pominuli fakt, že by se město mohlo zcela přirozeně rozšířit právě na území Praporců, zvláště když sousední obec Skorkov, s jehož katastrem Praporce těsně sousedí, zde výstavbu povolila. Námitka, že se jedná o druhé vodárenské pásmo, neobstojí. Pokud to šlo u Skorkova, musí to jít i u nás.

Toto jsou nejdůležitější námitky proti současné podobě územního plánu. Sociální demokracie se bude vší silou snažit, aby toto zastupitelstvo územní plán, jako celek, a v této podobě koalice, neschvalovalo, ale schválení se posunulo až do vzniku zastupitelstva nového, a jak doufám, nového a lepšího vedení města.

Vladimír Kapal

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.