Město očima nezávislého člověka

Ve státní správě by důchodci pracovat neměli

26.01.2014 11:29

V současné době láme nezaměstnanost v republice rekordy. Některé údaje hovoří o tom, že absolutní počet nezaměstnaných je nejvyšší v celé historii republiky a převyšuje dokonce i období světové krize ve třicátých letech. Zároveň si musíme uvědomit, že i tato čísla jsou zkreslující, neboť nezaměstnaný po šesti měsících ztrácí nárok na vyplácení dávek, je z evidence vyřazen a dostává pouze od měst a obcí dávky v hmotné nouzi.

Mezi nezaměstnanými je v nejvyšší míře zastoupena skupina lidí ve věku nad padesát let, kteří jsou pro většinu zaměstnavatelů již příliš staří a neperspektivní, takže pokud člověk v tomto věku o práci přijde, protože ve velké míře jsou to právě tito lidé, kteří nejčastěji dostávají výpovědi, z devadesáti procent již práci neseženou.

Další skupinou lidí, kteří jenom obtížně práci shánějí, jsou lidé mladí. V první řadě jsou to lidé s nízkou kvalifikací, ale paradoxně i mladí absolventi vysokých škol. Ti mají v dnešní době smůlu, neboť na místech, které by pro ně připadaly v úvahu, sedí zakopáni ve svých pozicích důchodci. Jednak je to proto, že absolventi nemají žádnou praxi a jednak jsou důchodci ochotni věnovat zaměstnání prakticky veškerý čas.

Jeden příklad z mé osobní zkušenosti. Mladý absolvent antropologie, se specializací na soudní antropologii s doktorským titulem, po tři roky marně usiloval o zaměstnání v oboru. V příslušném úřadu totiž pracovali tři specialisté, důchodci. Takže byl nucen, aby se vůbec uživil, pracovat jako číšník, později prodavač a nakonec vstoupil skutečně do řad policie, ale nikoliv jako vystudovaný odborník, s praxí v Portugalsku na renomované univerzitě, nýbrž jako řadový pochůzkář. A přitom stát, tudíž my, daňoví poplatníci, na jeho studium vynaložili ohromné sumy. Domnívám se, že právě podobné příklady svědčí o tom, jak se s penězi zbytečně plýtvá.

Na brandýské radnici v současnosti pracuje třiadvacet důchodců. Informoval jsem se na to tajemnice úřadu a její údaje zde již dříve zveřejnil. Podle slov tajemnice nemá žádnou zákonnou možnost tyto důchodce ze zaměstnání propustit, a tak si kromě plného starobního důchodu, užívají i plného tabulkového platu. Teď nehovořím o invalidních důchodcích, neboť z invalidního důchodu se dnes vyžít ani nedá a u částečného invalidního důchodu již o tom nemůže být ani řeči.

A přitom je i u nás ve městě spousta mladých lidí v produktivním věku a s patřičným vzděláním, kteří by rádi ve státní správě, tudíž na naší radnici, rádi pracovali, ale nemohou, jejich potenciální místa mají obsazené starobní důchodci. Domnívám se, že to správné není. Nemám nic proti důchodcům, z důchodu se jim žije velice špatně a po odchodu do starobního důchodu musejí svůj život změnit od základu, snížit, a to o hodně, svou úroveň života a doslova a do písmene musejí začít škudlit. Vím, o čem mluvím, jsem též starobní důchodce a s touto zásadní změnou života jsem se musel též vypořádat, takže jsem svůj život zredukoval na nejnutnější potřeby. Nic jiného mi totiž, jako ostatním důchodcům, nezbylo.

Proto se domnívám, že by mělo dojít, z hlediska legislativy, k zásadním změnám. Měl by být přijat zákon, který by starobnímu důchodci přímo nařizoval opustit své místo okamžitě po odchodu do důchodu. Samozřejmě by se mělo jednat o státní správu, která je živa z peněz daňových poplatníků, soukromá firma nechť si zaměstnává důchodců kolik chce, musí si na ně sama vydělat, na rozdíl od státní správy.

Aby však nedocházelo k diskriminaci, jak vysvětlovala tajemnice MěÚ, měl by mít člověk dovršující čas odchodu do starobního důchodu možnost se tohoto důchodu vzdát a dále pracovat ve státní správě za plný tabulkový plat. Nyní totiž tito lidé pobírají obě části uvedeného příjmu v plné výši, a to považuji za nemravné.

Pokud by byl, dle mého názoru, podobný zákon přijat, byl by spravedlivý, nediskriminační a dal by potenciálním starobním důchodcům možnost si svobodně vybrat. A viděli bychom, kolik starobních důchodců by na naší radnici pracovalo, kdyby nepobírali současně plný plat i plný důchod.

Vladimír Kapal

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.