Zdravím, pane Kapale

Zdravím Vás pane Kapale,
 

nedávno jsem se dostala na vaše web.stránky a musím Vám a Vašim kolegům  poděkovat. Je fajn, že je tady někdo, kdo se nebojí napsat pravdu a tom, co se tady děje a co část obyvatel Brandýsa a St.Boleslavi vidí, ale přecházi mlčením.V Brandýse mám obchod 4 roky a teď  mám pocit, že asi dlouho tu situaci co je ve městě
neustojím a bohužel nejsem sama.Jestli se vůbec někdy dočkáme "krásné kašny" na  náměstí, kde stejně budou jen  večerky,herny a banky.A jestli vůbec v budoucnu
budeme mít šanci vozit svoje děti nebo blízké do Br.nemocnice k ošetření, nebo  budeme nuceni jezdit do přecpaných nemocnic v Praze.
Za pár let vedení města z Brandýsa udělalo pouze trosky a větnamské geto.Dnes už  je pomalu nemožné v Brandýse a St.Boleslavi podnikat a doufat v lepší zítřky.
Doufám, že vydržíte ještě hodně dlouho šlapat na paty místním tunelářum a že  Vaše články otevřou oči lidem, kteří  nic nevidí, nebo raději nechtějí vidět. Přeji Vám hodně sil, pevné nervy a více spřízněných čtenářů.

    S pozdravem, P. Ž.

Vážená paní Ž.,

děkuji za Vaše řádky, potěšily mne. Mohu vás ujistit, že pokud mi zdraví dovolí,  psát pravdu o tom, co se ve městě děje, nepřestanu.
Již týden jsem na dovolené u moře, kde je omezený přístup k internetu, takže  jsem se odmlčel, ale po návratu 4.9. se do toho opět dám. I zde v horkých
jižních krajích mám informace o dění ve městě a hned jak přijedu je zveřejním.  Přeji Vám, abyste náměstí přežila a obchod Vám opět začal vzkvétat. Ani já
nejsem šťastný z vietnamské obchodní invaze do města. > Přeji krásný den.

 V.Kapal
(Záměrně neuvádím plné jméno pisatelky, byť je znám.)